Článek
Hráli jste někdy plážový volejbal v takové nadmořské výšce?
Perušič: Nehráli. Nejvýš asi ve Gstaadu, ale to je pořád jen necelý kilometr nad mořem. Tady je to hodně znát na chování míče a také se o dost hůře dýchá. To jsme ale samozřejmě věděli předem, tak jsem se na to snažili připravit.
Schweiner: Začali jsme tu dvěma lehkými tréninky, a když jsme se rozběhli po kurtu a dali si pár koleček, bylo znát, že jsme se zadýchali víc než normálně. Ale na ulici, když jdeme třeba na kafe, to znát není.
Zmínili jste, že řidší vzduch ovlivní chování míče. Jak?
Schweiner: Má menší odpor, takže nebude mít takový význam rotace na servisu. Podání, která se u moře zatočila do kurtu, tady letí metr do autu.
Jaké jsou zatím v Mexiku podmínky, je blížící se šampionát znát?
Schweiner: Po cestě z Mexico City byly všude bannery, všechna čtyři pořadatelská města tím žijí, podobné akce tu přece jen často nebývají. Ale jak jsme vysoko v horách a ještě pod vyššíma horama v sopečném pásmu, počasí se mění hodně rychle. Klidně třikrát za den z azura do úplně černé oblohy.
Turnaj začnete s Kubánci Jorgem Alayem a Noslenem Diazem. Jak dobře je znáte?
Perušič: Zápasy ani tréninky jsme s nimi zatím neabsolvovali, nehrají moc turnajů, teď absolvovali turnaje ruské tour. Ale pamatujeme si je z loňského mistrovství světa, ze třetího koše to byl jeden z nejtěžších soupeřů. Jsou fyzicky zdatní, vysocí, mají razantní útoky. Samozřejmě je otázka, jak jejich i náš styl ovlivní nadmořská výška. Ale platí, že jsme lehkými favority a papírově bychom měli zápas zvládnout.
Zatím jste spolu hráli dvě mistrovství světa a vždy byli 17. Teď asi chcete výš…
Schweiner: Laťka není moc vysoko, rádi bychom ji překonali. Lepší výsledek bychom na mistrovství světa brali i kvůli sbírání bodů směrem k olympiádě.
Pořádnou porci jste pobrali vítězstvím v Paříži, kam jste přitom původně nechtěli.
Perušič: Teď samozřejmě hodnotíme jako dobré rozhodnutí tam startovat, uvidíme, na kolik to narušilo přípravu na mistrovství světa. Ale z hlediska olympijské kvalifikace i herního rytmu to byla dobrá volba a vítězství je příjemný bonus. Plány změnilo moje zranění, měli jsme v olympijském žebříčku jen čtyři turnaje a nechtěli jsme se dostat do situace, že bychom poslední půlrok kvalifikace byli pod tlakem hrát co nejvíc a uhrávat všude skvělé výsledky.
Teď už se o poraněný břišní sval nebojíte?
Perušič: Už ne, jsem zdravý a připravený. Už nejsem ve věku, kdy bych ráno vstal, zakroužil ramenem a šel hrát, to asi nikdo. Ale ta skoro měsíční pauza pomohla, mohli jsme si odpočinout, vyléčit bolístky a absolvovat kondiční přípravu směrem k Paříži i mistrovství světa.
Jak se hrálo na slavných kurtech v areálu Rolanda Garrose?
Schweiner: To bylo skvělé si zahrát v takovém unikátním a historickém svatostánku. Francouzské publikum i česká část byly super, i když stadion má kapacitu 15 000 diváků a takové tribuny beachvolejbal zaplní při olympiádě, ale ne na každém turnaji.
Za rok se ale bude hrát na kurtech pod Eiffelovou věží. Byli jste se tam podívat?
Perušič: Teď nebyl čas, viděli jsme jen návrhy a obrázky, z nichž to vypadá úžasně. Jsme rádi, že v konkurenci dalších sportů budeme moct hrát na takovém krásném místě a večerní zápasy pod Eiffelovkou budou zážitkem pro hráče i diváky.
