Článek
Barcelona (od našeho zpravodaje) - Mladá házenkářka je jedním z mála pozitivních jevů českého týmu, který ze čtyř duelů porazil jen Slovenky a přišel o naději na postup do čtvrtfinále. Ve středečním zápase proti Jižní Koreji využila 23 minut na hřišti na maximum a se šesti góly byla nejlepší českou střelkyní. „Moc mě těší, že jsem mohla být užitečná a prosadit se," usmívá se Cholevová.
Účasti na turnaji si velmi cení. „Jsem moc ráda, že tu můžu být. Je to pro mě neskutečná výzva," říká nadšeně Cholevová. Úroveň soupeřů jako Německo nebo Maďarsko ji překvapila. „Zaskočila mě hlavně fyzická vybavenost. Rozdíl v kvalitě jsem opravdu poznala až na vlastní kůži," prozrazuje.
Sama nesnáší porážky a tři prohry ze čtyř zápasů na turnaji ji hodně mrzely. „Snažím se na zápasech vždy najít něco pozitivního. Ale je to těžké, prohrávat neumím. Doma se pohádáme i při hraní deskovek," směje se Cholevová.
Na mistrovství světa sbírá cenné zkušenosti. S otevřenou pusou sleduje umění soupeřek, ale učí se především od spoluhráčky Markéty Jeřábkové, kanonýrky norského Kristiansandu, jednoho z nejlepších týmů světa. „Je to neskutečná hráčka. Navíc jsme si sedly i povahově. Radí mi nejen na hřišti, ale i mimo něj. Takže dělat dvojku na levé spojce mě těší," říká Cholevová.
Házenkářka Baníku Most s nominací na turnaj ani nepočítala. „Pořád jsem tomu nevěřila. Je to splněný sen," raduje se. V cestě za šampionátem ale musela překonat nepříjemnou překážku. Teprve tři týdny před začátkem mistrovství totiž Mezinárodní házenkářská federace oznámila, že se turnaje smí zúčastnit jen plně očkovaní.
Před Cholevovou tak stálo těžké rozhodnutí. „Doma s očkováním nesouhlasíme, nevidíme k němu důvod. Ale nakonec před osobním přesvědčením vyhrála sportovní ambice," popisuje Cholevová, která si nechala dát jednodávkovou vakcínu Janssen. „Nechtěla jsem o světový šampionát přijít, vždyť ta šance už by se v životě nemusela naskytnout," doplňuje.
Rodačka z Ostravy pochází z házenkářské rodiny. Tento sport hrál pro zábavu její děda, otec i o šest roků starší bratr. „Házená je všestranný a kolektivní sport. Už když jsem v šesti letech začínala, hned mě chytla," vzpomíná Cholevová. Až do starších žáků navíc hrála v ostravské Hrabůvce s dvojčetem Mathiasem. „Byli jsme velcí rivalové a předháněli jsme se. Teď už se povzbuzujeme a radíme si. Máme spolu pěkný vztah," pochvaluje si.
Její bratr působí v extraligovém Frýdku-Místku, a dokonce nechybí v širší nominaci na lednové mistrovství Evropy mužů. „Hrozně moc mě to potěšilo. Brácha je velký dříč a šanci si zaslouží. Bude to mít hodně těžké, ale už jen zatrénovat si s takovými borci ho určitě posune," věří Cholevová.
Během turnaje volá domů často. „Rodina má ze mě radost, protože ví, že dostat se na mistrovství světa byl můj sen," usmívá se talentovaná hráčka. Po svém přesunu do Mostu před rokem a půl jezdí do Ostravy jen jednou za měsíc až dva. „Byla jsem zvyklá dělat se sourozenci každý den blbosti, takže osamostatnění bylo těžké. Rodinu mám na prvním místě, chybí mi," prozrazuje házenkářka, kterou v Mostu alespoň občas navštíví starší bratr a táta.
Ambiciózní spojka je ale schopná a ochotná házené obětovat hodně. Sama se chce stále zlepšovat a v budoucnu si vystřílet i zahraniční angažmá. „A moc ráda bych se udržela v ženské reprezentaci a předváděla se v dobrém světle. Snad ještě dostanu příležitost," doufá.
Teď se ale Cholevová soustředí hlavně na příští zápas mistrovství světa. V pátek reprezentantky vyzvou neporaženého Dánsko, jednoho z adeptů na medaili a zatím asi nejtěžšího soupeře na turnaji. „Dánky jsou velmi silný soupeř a ohromně se na duel těším. Bude pro mě zážitek si zahrát proti tak kvalitnímu týmu," dodává.
