Článek
Jak se ohlížíte za svým angažmá v rámci reprezentačního týmu mužů?
Na místě asistenta trenéra Ginzburga jsem začínal kvalifikací na mistrovství Evropy v roce 2014 a loučil jsem se při kvalifikaci o olympijské hry 2016 turnajem v Bělehradě. Tříletá práce byla pro mě obrovskou zkušeností. Tím, že jsem působil v reprezentaci přes deset sezón jako hráč, zjistil jsem a poznal následně národní tým z druhé strany. Postřehy se snažím přenést i do samostatné trenérské kariéry, kterou si chci budovat.
Dá se porovnat trenérská práce u reprezentace a v klubu?
Pro mě bylo reprezentační období velkým zážitkem nejen po lidské stránce, ale i z basketbalového hlediska. Pracoval jsem s nejlepšími českými hráči. Když nebyly omluvenky, špičkoví borci přijížděli i ze zahraničí. A pak jsem měl možnost při mezistátních zápasech poznat basketbal světového kalibru přímo na palubovce. Jsem za to rád. U reprezentace jde o krátkodobé cykly v řádu dvou měsíců, kdy potřebujete z hráčů vymačkat maximum a využít jejich potenciál. V klubovém týmu pracujete dlouhodobě po celou sezónu.
Jak dlouho už nejste u reprezentace?
Oficiálně od 1. prosince 2016, kdy jsem oznámil trenéru Ginzburgovi, že nebudu pokračovat z rodinných důvodů. Od té doby mě nikdo neoslovil, nevolal, nepoděkoval za tříletou práci, nikdo z federace neposlal e-mail ani sms, vůbec nic.
Na podzim jste se ujal trenérské taktovky v Kolíně. A v situaci, kdy prvních jedenáct zápasů v Kooperativa NBL hrajete na hřištích soupeřů kvůli rekonstrukci kolínské haly. Je to velký handicap?
Nebylo jednoduché sehnat jinou halu pro tréninky, které musíme absolvovat i v ranních hodinách. To, abychom jezdili každý den jinam, je nemyslitelné. Na začátku jsme měli přijatelný los a kdybychom vyhráli více než tři z dosud osmi odehraných zápasů venku, dýchalo by se nám lépe. Navíc nás zasáhla marodka tří hráčů z první osmičky. Momentálně procházíme trojbojem v podobě utkání v Děčíně, v Pardubicích a v Opavě na půdě celků z nejsilnější loňské čtyřky. Do domácí haly v Kolíně se vrátíme na druhou polovinu sezóny.
Jak v souvislosti s nezvyklým hracím programem vypadají kolínské sportovní ambice?
Každé družstvo, které nějakým způsobem funguje na slušné úrovni, se chce dostat do play off. Nelze předpokládat, že budeme vyhrávat všechny zápasy doma, ale cílem zůstává boj o účast ve skupině A1 nebo umístění do druhé příčky v A2, abychom pronikli do osmičky pro vyřazovací část.
