Článek
Jen připomeňme, že Tomáš Vyoral odešel do Nymburka, Lukáš Palyza do Polska, Jakub Houška a Pavel Houška scházejí na palubovce už nějaký čas ze zdravotních důvodů. Jak se v této situaci srovnáváte s pozicí stěžejního hráče Děčína?
Neřekl bych, že záleží na jednotlivci. Absolutorium zaslouží celý tým. Není to o tom, že máme nějaké hvězdy. Třeba v pohárovém zápase se slovinským Šentjurem v Alpen Adria Cupu to byla kolektivní záležitost. Byl jsem sice nejlepším střelcem, ale výborně zahrál Filip Kroutil. Dva dny předtím vynikl Jakub Krakovič ve vítězném ligovém duelu s Pardubicemi. Příště se může výrazně prosadit někdo jiný.
Jak hodnotíte děčínský rozjezd do sezóny?
Musíme se nějakým způsobem sehrát. Nemám rád, když někdo dělal závěry po čtyřech kolech a po prohraném utkání. Na to je příliš brzy. Odehráno je šest kol a máme bilanci tří vítězství a tří porážek. Kdyby to bylo v poměru čtyři ku dvěma, byli bychom spokojenější. Chceme se posunout ze sedmého místa do lepších pater tabulky.
Co je hlavním úkolem týmu?
Došlo k obměnám v kádru, byli jsme zvyklí na rozehrávače Tomáše Vyorala. Nyní se musíme přizpůsobit tomu, že tady není, což vyžaduje čas. Po lidské stránce ale můžeme být se současným družstvem spokojeni.
Česká reprezentace je na prahu nové etapy. Spřádáte myšlenky na případný návrat do národního týmu?
Už jsem byl v reprezentaci při svém prvním děčínském angažmá. A každý hráč, který hraje vrcholový basketbal, touží po tom, aby se dostal do reprezentačního výběru.
