Článek
Po promarněné olympiádě kvůli covidové nákaze už žádný turnaj nepřidáte?
Na mistrovství republiky hrát nebudeme, nejzásadnější důvod je můj zdravotní stav a sportovní forma. Posledních čtrnáct dnů už jsem se vrátila do normálního fungování, cítím se dobře, ale mám daleko do sportovní formy, kterou by vyžadovalo mistrovství republiky.
Už jste se dokázala srovnat s děním v posledních týdnech?
Asi nemusím připomínat, jaké zklamání to bylo. Pět let jsme se připravovaly na společný vrchol kariéry, v nejzazší moment o něj přišly, což nám zlomilo srdce. Vrcholový sport je brutální, ale představovaly jsme si, že spolupráci ukončíme jinak.
Pokud vše klapne s vašimi mateřskými plány, zvažovala byste návrat na kurty?
Dlouho dopředu jsem hlásila, že po dvanácti letech hraní v top 10 si chci dát volno bez ohledu na rodinu. Před půl rokem jsem to viděla padesát na padesát, mám k mateřství respekt a pokoru, byla jsme i smířená s tím, že se nevrátím. Ale ten konec neproběhl, jak jsem doufala. Ze smutku jsem se dostala k rozčílení, že jsem nemohla končit, jak jsem chtěla, ale bylo mi to ukončeno a ukradeno, o to víc mě láká si ještě zahrát na top úrovni. Čas do olympiády v Paříži je krátký, ale pokud ta možnost bude, láká mě to víc než kdy jindy.
Jakých bylo šest let spolupráce s Barborou Hermannovou?
(odmlčí se a rozpláče) Pro mě se uzavírá jedna kapitola, která byla strašně náročná a krásná. Byla jsem za zkušenější hráčku a lídra, Bára se od začátku chopila své role a staly se z nás parťačky. Chtěla bych jí moc poděkovat, ale i všem, kdo s námi byli těch šest let.
Čekala jste, že pro vás bude rozlučková tisková konference tak emotivní?
Vůbec. Říkala jsem ze srandy Báře, že jsem měla na tiskovce mluvit jako první já, pak bych to udržela déle. Ale jak začala mluvit o všem hezkém, tak to nejsem schopná zastavit…