Článek
Co vám chybělo k úspěchu proti Houstonu?
Drželi jsme krok půlku zápasu, pak jsme ale nedokázali zastavit nejlepšího střelce ligy. James Harden nám dal devět trojek a dotáhl Rockets k vítězství. Skvěle mu přizvukoval Russell Westbrook, tenhle tandem má obrovskou sílu. Oba jsou superhvězdy.
Kam se po rekordních 27 bodech proti Atlantě poděla vaše střelecká chuť?
Rychle jsem nasbíral tři fauly, to ovlivnilo moji hru a vlastně i vytížení. Nikomu z našeho týmu to ale proti Houstonu nepadalo. Byli jsme špatní hlavně z dálky, trefili jsme jen čtyři tříbodové střely z dvaatřiceti a s tím se nedá uspět.
Tomáš Satoranský (vpravo) z Chicaga v souboji s OG Anunobym z Toronta.
V konferenční tabulce je Chicago až třinácté, jak to vedení vnímá?
Není to ideální začátek sezony, to víme všichni. V podstatě během pěti měsíců se ale musí odehrát obrovská porce 82 zápasů, a když se dává dohromady nový tým, který navíc patří k nejmladším v celé lize, tak to není snadné. Taky platí, že každým zápasem výkon zlepšujeme a jen je potřeba být kompaktnější.
Chce to hlavně se sehrát a najít společnou řeč?
To taky, ale zatím vidím největší problém v tom, že nedokážeme odehrát ve stejné kvalitě celý zápas. Musíme se zbavit hluchých míst. Mladí kluci se ale pořád učí a každý včetně mě si zvyká na svou ideální roli. Navíc kouč Jim Boylen má tři nové asistenty a vlastně celý systém hry je nový, takže je tam pořád ještě dost hledání.
Jak jste na tom vy osobně?
Hned od prvního utkání jsem začal vnímat, že moje pozice je tady úplně jiná, než jakou jsem měl během tří let ve Washingtonu. I když bych řekl, že na to ještě nemám věk, u Bulls jsem trochu v roli veterána. Další klíčoví hráči jsou mladší, snažím se tedy obstát co nejlépe.
Český basketbalista Tomáš Satoranský zářil v dresu Chicaga Bulls, ubránit se ho snaží Bruno Fernando (24) z týmu Atlanta Hawks.
Cítíte, že vám trenér hodně věří?
Komunikace s koučem mi naprosto vyhovuje. Dává mi každý zápas prakticky stejný prostor na hřišti. Je tvrdý, ale dokáže podpořit zvlášť mladé hráče, kteří to potřebují. Měli jsme už dost těžkých momentů a snažíme se je zvládnout, jak umíme.
Dýchla na vás v Chicagu slavná historie? Vždyť v 90. letech Bulls soutěži kralovali.
Je úžasné nastupovat v hale, kde Michael Jordan s dalšími slavnými hvězdami vyhrávali tituly. Tradice je znát všude, na stěnách visí obrázky všech fantastických borců, kteří za klub hráli. Už mi taky lidi říkali, že od dob Toniho Kukoče tu mají pochopení i pro Evropany.
Hráče Houstonu Rockets Jamese Hardena (vlevo) nezastavil ani Tomáš Satoranský.
Našel jste v týmu rychle spřízněné duše?
Hodně si rozumím s Otto Porterem, kterého znám už z Wizards, a zase spolu chodíme na večeře, i když teď kvůli zranění vypadl ze sestavy. Dost se bavím taky s Ryanem Arcidiaconem, jenže hektičnost soutěže je veliká a člověk chce mít taky čas na rodinu. Hodně se věnuju malé dcerce, s ní jsem nejšťastnější chlap pod sluncem.
Jak jste si zvykl na život v Chicagu?
Město je úžasné, skoro bych řekl, že nejzajímavější, které jsem v USA navštívil. Podobně mě ohromil třeba New York, ale tady je to klidnější a žije se tu fakt báječně. Stíhám i sledovat, že v Česku neutuchá basketmánie, kterou vyvolalo naše šesté místo na mistrovství světa v Číně. Ještě jsem o tom neměl čas úplně do hloubky přemýšlet, ale ten úspěch dolehl až sem do Ameriky. Od fanoušků už jsem slyšel, ať hraju i za Bulls tak dobře jako za národní tým.
