Článek
Máte už z Nymburka zkušenost hrát pod trenérem z ciziny, bude to u národního týmu něco jiného?
Řekl bych, že z reprezentantů mají zkušenost s cizincem v roli trenéra prakticky všichni. Spíš pro většinu hráčů dřív bývala změnou čeština právě při akcích nároďáku. Stejně podle mě spíš jde o kvalitu trenéra než o to, jakým jazykem mluví. Na Ginzburga se osobně těším, v některých směrech bude možná jen dobře, že nás bude trénovat cizinec.
V čem vidíte ta možná pozitiva?
Třeba že jeho přísnost by na nás mohla platit. Pevně věřím, že Ginzburg přinese spoustu nového a že najde, jak vyplnit mezery mužstva, než trefí jeho výkonnostní strop. Většina z nás ho dobře zná a taky on jistě ví, co od nás může čekat. Předpokládám, že příprava pojede v kolejích, které jsme s ním zažili i v Nymburce. Myslím, že nebudou žádné problémy ani v komunikaci.
Myslíte, že právě Ginzburgova dobrá znalost českého prostředí z něj tak trochu smazává nálepku trenéra z ciziny?
Samozřejmě. Pokud přijde k národnímu týmu cizinec, který viděl hráče třeba jen z videa, tak je to úplně něco jiného. Ginzburg zná hráče, ligu i tolikrát propíranou českou povahu a mentalitu. Bude to jednodušší pro něj i pro nás, protože jsme společně už něco odehráli, a obrovské plus je, že ví, na co nás může použít a co jsou naše silné stránky.
Takže ani nevadí, že vám reprezentace výrazně krátí letní pauzu?
S krátkým létem musí počítat každý hráč, který chce reprezentovat. Já jsem jeden z nich, protože mě to baví. Jedu v takovém režimu už snad devátý rok, kdy je přes léto vždycky nějaká repre akce, a mě pokaždé strašně baví, parta i ten basket. Dělám to rád a nelituju, že je jinak málo volna. Stejně většinou už po dvou týdnech nicnedělání začnu být nervózní, že zase musím vzít do ruky balón. Takže spíš než abych se někde válel, budu si ještě před reprezentačním kempem přidávat, abych přijel dobře připravený.
Centrem reprezentační přípravy bude celé léto Nymburk. Už jste zjišťoval, jestli vás trenér pustí i domů?
Nezjišťoval, ale na svačinu nás asi domů pustí, i když myslím, že tým by se měl držet co nejvíc pohromadě. Spát budeme na jednom hotelu, ale určitě se najde i čas, kdy si můžeme odskočit domů. Možná bych mohl kluky pozvat na večeři, že by přítelkyně Bára navařila.
Novinkou je i obsazení pozice manažera vaším bývalým spoluhráčem Radkem Nečasem. Co na to říkáte?
Všichni, co v reprezentaci jsou, funkci manažera přivítali. Právě Radek může být tou správnou spojkou mezi realizačním týmem a hráči. Je to srandista a umí dělat partu, což je jeden z těch hlavních atributů, které by člověk v takové pozici měl mít. Pro mě je Nečas ideální volba.
Za soupeře budete mít v kvalifikaci Gruzii, Portugalsko a Maďarsko. Jak vidíte postupové šance?
Měli jsme docela kliku na los. Vlastně nám nedal ani jinou šanci než vzít postup jako povinnost. Všechny tři celky jsme za poslední dobu potkali a porazili, takže se nemáme na co vymlouvat, a vyhrát skupinu a dostat se tak na šampionát, to je pro nás jasná meta.
Kde vidíte největší úskalí bojů ve skupině?
Nejtěžší to pro nás bude zřejmě s Gruzínci, kteří mají hodně kvalitní základní pětku a rok co rok vystřídají nějakého nového Američana, navíc je k nim dlouhá letecká cesta. Ale jestli jsme je porazili na minulém mistrovství Evropy, tak je na čase vyhrát nad nimi znovu.
Evropský šampionát v roce 2015 je zatím stále ještě přidělený Ukrajině. Umíte si představit, že by se tam opravdu hrálo?
Tohle my teď nemůžeme řešit. Budeme hrát o účast na mistrovství Evropy a je jedno, jestli nakonec bude na Ukrajině, v Lucembursku nebo kdekoliv jinde. Kam nás nakonec příští rok pošlou, záleží na rozhodnutí mezinárodní federace. Teda, jestli postoupíme, až pak nás někam pošlou...
