Článek
„Byl to náš sen vyhrát nějaký zápas a vyškrábat se ze skupiny. Vyhrály jsme jeden včera, ale formu máme. Teď ještě potřebujeme najít i trochu toho štěstí a zítra tady něco ještě předvedeme," radovala se z postupu mezi dvanáct nejlepších ženských párů v Ostravě Marie Sára Štochlová.
Začátek třetího utkání vám ale vůbec nevyšel. První podání šlo mimo, pak třikrát špatný příjem. Co se stalo?
Bára Hermannová: Co se stalo..., stalo se to, že holky jakožto mistryně Evropy mají jedno z nejlepších podání na téhle úrovni a já jsem se s tím nepoprala. Měla jsem tam čtyři esa, nebo pět, šest, sedm. Už nevím. Každopádně dohánět jejich sedmibodový náskok je opravdu na téhle úrovni náročné. Myslím si ale, že jsme dokázaly zareagovat a už jsme je nenechaly dál utíkat. Kdybychom začaly počítat skóre od toho stavu 0:7, tak jsme je nenechaly vlastně utéct nikam. Ale bylo to pozdě. Ale bojovaly jsme pak hezky, držely jsme se v tom druhém setu krásně. Měly jsme tam i šance, které jsme bohužel nesložily, to bolí hodně.
Tři zápasy ve skupině máte za sebou, jaká to je pro vás zkušenost s ohledem na to, že jak říkáte se stále dáváte dohromady?
Marie Sára Štochlová:Pro mě je to skvělá zkušenost a pro nás jako tým jsou to důležité zkušenosti do budoucna. Ty porážky tady před domácím publikem samozřejmě mrzí. Po tom prvním vítězném zápase jsme si chtěly na domácím centrkurtu zahrát ještě jeden vítězný set, nebo zápas.
Zleva Barbora Hermannová a Marie-Sára Štochlová.
Což může být v osmifinále, kam jste postoupily ze třetího místa. Bude to velká výzva?
Bára Hermannová: My jsme tady v Ostravě nasazené jako úplní outsideři, bodově bychom se do turnaje vůbec nedostaly. Takže pro nás je to šance hrát proti týmům, proti kterým si normálně nezahrajeme, když nejsme nasazení takto na divokou kartu přímo do hlavní soutěže. Chceme se na tu pozici dostat, abychom tu kvalifikaci mohly přeskočit a myslím, že jsme ukázaly, že je umíme potrápit. Že nejsme daleko od toho jim ty sety i třeba ty zápasy ukrást. Ale potřebujeme hrát, tady ty zkušenosti sbírat, dostávat s prominutím na pr*el, abychom se měly z čeho učit a příště nastoupily do toho zápasu jinak.
Marie Sára Štochlová: Nám se podařilo na konci ledna, kdy jsme hrály Elite 16 v Dauhá, ze skupiny se vyškrábat. Byl to i tady takový sen. Vyhrát nějaký zápas a vyškrábat se ze skupiny. Povedlo se a jsme za to rády.
Na čem nejvíce potřebujete ještě pracovat?
Bára Hermannová:Přijde mi, že proti každému soupeři haprovalo něco jiného. Teď zrovna potom třetím zápase bych šla a jen přijímala balóny. Ale včera bych zase potřebovala trénovat útok. Je to o tom, že zápas žádný trénink nenahradí. Čím víc budeme hrát, tím bude naše sebevědomí a jistota na hřišti bude vzrůstat. To je v plánu, a proto tady jsme. Zítra hrajeme znovu a budeme dělat všechno, abychom byly v pavouku ještě i odpoledne.
Zleva Barbora Hermannová (ČR) a Marie-Sára Štochlová (ČR).
Kromě toho všeho, co jste Báro vyjmenovala že potřebujete, se hodí i trochu štěstí, že? Jako třeba při vašem úderu v záklonu ve druhém setu na 10:10, který spadl na lajnu a hodně vás rozesmál.
Marie Sára Štochlová: Můžu k tomu něco říct? (Klidně, řekla Hermannová). Před turnajem jsme jeli v mém autě s Davem (Schweiner) a Perunem (Ondřej Perušič) do posilovny a já jsem se jich ptala, jak to dělají že jsou tady vždy v semifinále. Oni mi tak vyprávěli ty zkušenosti z těch různých zápasů a shodli jsme se všichni na tom, že musí být člověk ve formě a ještě k tomu potřebuje trochu štěstí. My ve formě jsme, ale musíme dneska ještě najít trochu toho štěstí a zítra tady něco ještě předvedeme.
Bára Hermannová:Těch balonů mě rozesmálo více, ale tenhle byl fakt vtipný, protože jsem si myslela, že se už vůbec nevejdu do hřiště. Vytvořila jsem si nějaký úhel, který v mé vizi nebyl možný zahrát. Povedlo se, tak jsem předčila sama své očekávání. Víc takových balonů.
