Článek
S Evropský šampionát se blíží, co vám ukázaly poslední prověrky s favorizovanou Francií?
Zápasy nám samozřejmě ukázaly naše nedostatky a taky silné stránky. Víme, na čem je třeba zapracovat. Co se týče herních věcí, tam už není moc času na něčem pracovat, ale taktické věci se vylepšit dají.
Sice jste oba duely prohráli, ale zejména první zápas byl vyrovnaný...
To je pravda, v prvním utkání jsme s nimi drželi krok. Dodalo nám to sebedůvěru.
Čekají vás ještě dvě přípravná utkání s Portugalskem. Co čekáte od nich?
Tam už se jenom, jak se říká, očucháme na hřišti, bude to takové poslední pohlazení s balonem. Co se týče kvality, tak je jasné, že Portugalci jsou jinde než Francouzi, takže čekáme, že bychom měli vyhrát a dostat do hlav výherní náladu.
Takže si ty zápasy půjdete užít a hlavní bude nezranit se?
Musíme je odehrát naplno. Je to poslední šance pro trenéra, aby se rozhodl, jak bude vypadat sestava, která půjde do hry na šampionátu.
Ve skupině D se na šampionátu utkáte s Ukrajinou, Estonskem, Polskem, domácími Nizozemci a Černou Horou. S jakými ambicemi Češi pojedou?
Skupina není lehká, ale hratelná je. Můžete v ní klidně skončit na druhém místě, nebo taky na šestém. Samozřejmě bych bral, kdyby to byla ta první varianta (usměje se). Určitě to tam nejdeme odevzdat. Úvodní zápasy s Ukrajinou a Estonskem ukážou, jak na tom jsme. Ale my půjdeme do všech zápasů s tím, že je chceme vyhrát. Rádi bychom zopakovali čtvrtfinále z poslední Evropy.
Čekají vás velké zápasy. Vás to ovšem i při vašem mládí ale nemůže rozházet. Vy jste na velké zápasy z angažmá v Itálii zvyklý... Nebo přijde nervozita?
Nějaká zdravá nervozitka je dobrá, když přijde. A možná je i důležité. Celkově by mě ale nejspíš nic na Evropě nic zaskočit nemělo. Když něco bude, spadne to ze mě po pěti míčích a bude klid. Hraju v Itálii a tam jsou náročné zápasy pořád.
Máte v hlavě už i další sezonu v Itálii?
Těším se na ni, Itálie je za ta léta můj druhý domov. Budu tam hrát už čtvrtou sezonu, ale teď se soustředím jen a jen na blížící se šampionát. Až bude po Evropě, tak budu mít možná dva nebo tři dny volna a hned se přesunu do Itálie. Pak už se budu soustředit jen a jen na tamní ligu.
Jaké budete mít ambice na zahraničním angažmá?
Každý rok se pořád zlepšujeme a zlepšujeme, tak doufám, že nám to vydrží. Kdyby z toho jednou do budoucna byla medaile v italské lize, byla by to paráda. Tam se totiž nějakých sedm, osm let nepodařilo nabořit první čtyřku. My myslíme na to, abychom se dostali do play off.
Cítím, že z Itálie jste i po těch letech nadšený.
V Itálii jsem se našel. V Česku na divoká gesta a emoce lidé moc nejsou, tady mi to ve všech směrech vyhovuje. V týmu jsem jeden z nejmladších, i když služebně je to jinak (usměje se).
Ještě jste v Itálii sám a nebo už tam s vámi bude přítekyně? Mimochodem, preferujete v tomhle směru stále Češky?
(směje se). Zrovna mám přítelkyni vedle sebe a je to Češka. Takže všechno pořád platí. Do ciziny jdu zase sám a přítelkyně se bude snažit za mnou dojíždět.
