Pohádka o zlatě začala v zamknuté šatně. Jsem na nás obrovsky pyšná, radovala se Nausch Sluková

„Je to splněný sen. Jsem na nás obrovsky pyšná, protože podmínky byly náročné, počasí se měnilo a soupeřky byly skvělé. Moc si vážím toho, co jsme dokázaly," uvedla Nausch Sluková. „Tahle zlatá je výše než ta z Turecka už jenom pro to, že jsme ji získaly doma před tak krásnou kulisou," pokračovala Nausch Sluková a připomněla, že Češky s kanadským soupeřem prohrály všechny tři dosavadní souboje.

A nezačaly dobře ani finále. Prohrály první set, ve druhém se zvedly a zvládly i tie break, v němž proměnily čtvrtý mečbol. „Asi jsme potřebovaly dostat do tlamy, abychom začaly hrát odvážněji," popisovala Nausch Sluková.

Zkušenější z české dvojice po finále s úsměvem zavzpomínala na počátek zlatého příběhu, který se začal psát při jejich první návštěvě Dolní oblasti Vítkovic, kdy je netrpělivá uklízečka zamkla v šatně. „Nezačalo to úplně slavnostně a končí to takovým krásným happyendem. Jsem strašně ráda, že se nám to s Bárou povedlo, o to více, že to je v Bářině rodišti. Jsem na ni moc pyšná, protože já jsem ten tlak zažila na domácí půdě v Praze před pár lety. Není vůbec lehké to ustát a Bára to zvládla na jedničku," pochválila parťačku Sluková.

Ostravská rodačka Hermannová po utkání stěží zadržovala slzy. „Je to pro mě velice emotivní moment. Už sedm let sice žiju v Praze, ale když jsem viděla, jak mě v Ostravě všichni zdraví a usmívají se na mě, rychle jsem se vrátila do volejbalových let v Ostravě. Jsem moc ráda, že tady všichni byli a že jsem je viděla," svěřovala se Hermannová, která měla možnost jako první potěžkat speciální cenu pro vítěze s níž hned po závěrečném míči s ní na centrkurt přispěchal šéf českého volejbalu Marek Pakosta.

„Vůbec jsem nevěděla, co mi to dává," smála se Hermannová. „Já taky byla v šoku, proč nám cpe nějaké kovové roury? Až pak mi to došlo, že to bude asi naše cena. Je super. Hodí se k tomu místu. I když netuším, kde to ustřihli a kde to bude chybět," vykládala Nausch Sluková.