Článek
Turnaj se povedlo dohrát, Češky na něm skončily těšně pod medailovými stupni a teď jim pomalu opět začíná koloběh, s nímž letos nepočítaly: dovolená, individuální trénink a společná herní příprava, soustředění…
Původní výhled byl odlišný. „Už jsem se viděla někde jinde,“ připouští Sluková. Se svým rakouským manželem a trenérem páru Simonem chtěla založit rodinu, dát si po dlouhých letech od profesionálního sportu pauzu. Jenže její plány odložila pandemie koronaviru a přesun tokijské olympiády. „Právě z těch osobních důvodů to byl náročný rok,“ přiznává.¨
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Byl pro ni zvláštní i v mnoha jiných ohledech. Od sedmnácti let objíždí světové turnaje, teď kromě ME s Hermannovou vyjely jen po starém kontinentu na dva turnaje.
„Byla jsem zvyklá hrát týden co týden, mít našlapanou sezonu, teď jsme měly mezi turnaji třeba měsíc volno,“ popisuje Sluková, která tak dopřála aspoň více odpočinku problematickému ramenu. „Ale já si vždycky umím něco najít, letos třeba trhání osmiček,“ pousmála se.
Pláže si tak nezvykle užívá nejvíc až po sezoně na dovolené v Portugalsku, zatímco její parťačku to k moři netáhne. „Cestování bylo za poslední roky spoustu, já se těšila na neteř, domů do Ostravy, jak si zahraju tenis,“ vypočítává Hermannová.
S návratem ke společnému tréninku tolik spěchat nemusejí, posezonní volno bude nezvykle dlouhé. „Možná nebude žádný kvalifikační turnaj na olympiádu až do dubna. Kdyby celou dobu jen trénovaly, tak je to na hlavu a zblázní se,“ ví kouč Simon Nausch.
Nejistota se krom kalendáře vznáší i nad olympijskou kvalifikací. Češky mají vinou loňských zdravotních obtíží odehráno zatím jen jedenáct z dvanácti započítávaných turnajů, i tak jsou blízko startu v Tokiu.
„Jen pokud by se federace rozhodla nepočítat mistrovství Evropy, holky příští rok hrály špatně, končily na 25. místech a výrazně se zlepšily další tři čtyři týmy, v tom případě o účast by mohly přijít,“ má spočítáno Nausch.
