Článek
Reprezentantky na listopadovém evropském šampionátu chybí, mají tak dost času připravit se na jarní baráž o mistrovství světa 2023. „Tým je úplně na začátku. Jedeme od nuly a čeká nás dlouhá cesta a spousta práce," uvědomovala si Jeřábková.
Hned úvodní zápas pod norským realizačním týmem skončil ve Švédsku debaklem 20:36. O dva dny později ale se stejným soupeřem uhrály Češky cennou remízu 26:26. „Už z nás spadla nervozita a nepodělaly jsme se z toho," oceňovala Jeřábková, jež nasázela deset branek. Na remízu navázaly házenkářky vítězstvím 37:24 nad Egyptem a 35:23 nad bundesligovým Neckarsulmem na tradičním turnaji O štít města Chebu.
Filozofie nových trenérů je znát už od samotného začátku. „Víme, že fyzicky na ty nejlepší ztrácíme. To si kouč Dahl uvědomuje a pracujeme na tom každým dnem. Strádáme totiž v běhání. Nejde ani tolik o rychlost, ale neumíme se rozběhnout ve správný moment na správné místo," popisovala střelkyně norského Kristiansandu.
I proto, že v klubu ji rovněž trénuje Nor, Jeřábkové severská mentalita vyhovuje. „Ole Gustav Gjekstad s Bentem Dahlem jsou sice povahově odlišní, ale házenkářské myšlení mají podobné. Snaží se co nejlépe připravit hráčky fyzicky. Posilovna je pro ně nejdůležitější. Bez ní nejde předvést na hřišti pořádný výkon," vysvětlovala. „Mně samotné chvíli trvalo, než jsem tuhle myšlenku přijala za svou. Právě až v Norsku jsem si uvědomila, že mi posilovna taky dává velký smysl," pokračovala.
Ve Skandinávii působí druhou sezonu. Hned v prvním ročníku bývalá hráčka maďarského Érdu nebo německého Thüringenu přispěla k triumfu v Lize mistryň. Ve Final4 se díky 19 gólům dokonce stala nejužitečnější hráčkou. „Vítězství v Champions League je splněný sen. Ale měla jsem velký respekt z přestupu do Norska. Poprvé jsem šla fakt daleko od domova," říkala rodačka z Plzně.
Vzdálila se tak od přítele, s nímž je už sedm let a pomáhá vychovávat jeho jedenáctiletou dceru. „Samozřejmě je to náročné. Ale oba víme, že to takhle není napořád. Mám od něj neuvěřitelnou podporu. Navíc hodně cestuje a pokaždé, když má trochu času, tak za mnou vyrazí. Dostali jsme skvělou skupinu v Lize mistrů. Most, týmy z Maďarska, Německa nebo Slovinska, takže i během sezony se aspoň trochu vidíme," je ráda Jeřábková.
Jestli dá elitní házenkářka v budoucnu přednost mateřství před sportem, zatím říct nedokáže. „Někdy asi jo, ale žijeme teď a tady. Dlouhodobější plány nemáme," připustila. Teď si hlavně chce užívat angažmá v jednom z nejlepších klubů světa. „Jsem v Norsku fakt spokojená. Po všech stránkách. Život tu je drahý, ale stojí za to. Ze všech lidí vyzařuje klid a pohoda, to mi vyhovuje. Skandinávie má svoje kouzlo," rozplývala se.
A půvab severu nepoznává z Češek sama, ještě o rok déle v Kristiansandu působí křídelnice Jana Knedlíková. „Je super mít v týmu krajanku. Aspoň si můžu s někým popovídat česky. A klidně hlasitě nebo nevhodně, nikdo nám stejně nerozumí," smála se. Mezinárodní klub funguje především v angličtině. S norštinou se Jeřábková zatím pere. „My cizinky jsme začaly chodit na kurzy. Zatím mám jen základy. Hodně slabé základy," řekla upřímně.
V 80tisícovém městě na úplném jihu Norska už je coby tahounka týmu za hvězdu. „Neděje se mi to každodenně, ale občas mě někdo na ulici zastaví, prohodí se mnou pár slov a popřeje mi hodně štěstí. Milá podpora. Nepřijde mi vůbec vlezlá," popisovala mladší sestra hokejového obránce Jakuba Jeřábka.
S bratrem je v pravidelném kontaktu, moc se ale nevídají. „Teď během reprezentační hokejové i házenkářské reprezentační přestávky se snad potkáme," doufá. Jakubův přestup ze Spartaku Moskva zpátky do Česka, i když do dalekého Třince, schvaluje. „Má to domů přes celou republiku, no. Ale aspoň je v Česku. Jsem za něj ráda. Cítila jsem z něj, že je hodně rozlítaný, tak teď se konečně ukotvil," uzavřela.
