Článek
Vít Mařík, jenž má na svazu beachvolejbal na starosti, Perušiče se Schweinerem poznal ve strahovském klubu už jako nesmělé mladíky. „V roce 2016 přišli dva kluci, měli oči dolů, ale obrovské odhodlání, což dokázali, když pak přelítali z turnaje na turnaj a spali i na letišti na lavičkách,“ vypráví Mařík.
Ve stejném roce dostal nabídku od bývalého volejbalisty a současného manažera hráčů Martina Lébla Ital Andrea Tomatis, který byl teprve na začátku své trenérské kariéry. „Když se mě Martin zeptal, ještě jsem měl trochu formu a přemýšlel, jestli nebudu spíš ještě hrát,“ usmíval se nyní 45letý kouč.
„Kluci byli mezinárodně neznámí, ani já je neznal. Ale po sedmi letech můžu říct, že byla dobrá volba je začít koučovat,“ má jasno trenér úřadujících mistrů světa. Také si ho při oslavách svěřenci dobírali. „Ze srandy jsme mu říkali, že na jeho první zahraniční angažmá to není špatné,“ vtipkoval Perušič.
Tomatis ale s vážnou tváří odpovídal, že zlato je super, ale v jeho očích nesehráli Perušič se Schweinerem svůj herně nejlepší turnaj a pořád je co zlepšovat.
„Zlepšit se můžeme třeba v reakcích na různé situace, protože je na vrcholové úrovni často klíčové, jak se rozhodnete, ještě lépe můžeme studovat soupeře,“ vypočítává Tomatis.
K tomu se jeho svěřenci ocitnou ve zcela nové roli úřadujících mistrů světa. „Už nejsme outsideři jako před třemi lety, všichni vědí, jaký máme potenciál. Nebude to snadná pozice, ale už v Mexiku kluci ukázali, jak jsou psychicky silní, když se oklepali ze dvou porážek ve skupině,“ připomíná kouč kostrbatou cestu ke světovému zlatu.
Spoustu práce tak čeká jeho i kondičního trenéra Valeria Vaccara, fyzioterapeutku Elišku Čermákovou, ještě zdokonalovat svůj už tak vychvalovaný systém může datový analytik Jaroslav Bartoš…
David Schweiner (vlevo) a Ondřej Perušič na turnaji v Ostravě.
Ale hlavní dřina bude na hráčích. Ti si sice mexickým triumfem zajistili start na olympijských hrách, ale to neznamená, že by mohli teď trénovat v ústraní a ladit formu na bitvy pod Eiffelovou věží.
„Můžeme si trochu odpočinout, ale chceme mít co nejlepší nasazení a být v elitní čtyřce,“ naplánoval Tomatis. Pak by se jeho tým ve skupině vyhnul třeba norským obhájcům Molovi se Sorumem či Švédům Ahmanovi s Hellvigem.
„Výsledek z mistrovství světa nám pomůže k dobré pozici do následující sezony, protože jsme se trochu báli, aby se krátká pauza nepodepsala na zranění nebo zvýšené únavě. Teď máme větší klid, ale pořád musíme dost turnajů odehrát,“ ví Perušič.
Ten nejbližší přijde už koncem listopadu v Brazílii, a ještě letos by je měl čekat i finálový turnaj Světové série v Kataru.
