Článek
K házené jste se vrátil v polovině prosince a odehrál za Kiel čtyři ligová a jedno pohárové utkání. Co vám ukázala?
Že musím ještě hodně trénovat, ale hlavní bylo, že kotník je v pořádku a noha drží. Těžko odhadovat, na kolika procentech herních možností jsem, ale ještě musím pořádně dělat na kondici, ale i házenkářských věcech, abych se dostal na optimální výkonnost.
Už příští pátek hrajete v Dauhá první zápas na šampionátu, stihnete naladit formu?
Musím se hodně snažit, abych byl v Kataru takovou pomocí, jakou ode mě všichni očekávají a co čekám i já sám od sebe. Spíš to ale zkusím hrát na takovou falešnou formu. V Plzni na soustředění intenzívně makám s klukama, kteří mají stejné zapálení pro náš sport. I s novými trenéry mám na házenou podobný pohled, jen mě nebaví extrémně bolestné rozcvičky Dana Kubeše. Ale skousnu to a cvičím (úsměv), kouč má přece vždycky pravdu.
Po kontroverzních zásazích mezinárodní federace potká Česko už v základní části MS pekelně těžké soupeře: Francii, Švédsko, Egypt, Island a Alžírsko. Co na to říkáte?
Teď už je všechno dané a musíme přijmout, že naše skupina je asi nejtěžší a postup z ní do osmifinále by byl skutečně velkým úspěchem. Realisticky řečeno se pojedeme porvat o každý bodík, ale každý z nás by si asi přál zůstat co nejdéle v teple v Kataru.
Vzal jste si pro sebe nějaké poučení z dlouhé herní pauzy?
Udělal jsem chybu, že jsem dlouho jel jen na udržovací režim, a tělo mi vystavilo účet. Všechno zlé je ale k něčemu dobré, cítím na sobě, jak ohromně mi po operaci pomohl rehabilitační pobyt na rehabilitační klinice v Řeznu.
V čem?
Dokonale jsem poznal své tělo a mohl zatěžovat i jiné partie tak, abych necítil bolest. Hodně jsem pečoval o kotník, měl na něj speciální cviky nebo jsem užíval rotoped se zátěží. Balančním cvičením jsem posiloval břicho, záda a ramena. K tomu elektroléčba, magnety, sauna. Do postele jsem padl k. o., ale s vyčištěnou hlavou.
Takže jste pookřál i psychicky?
Byl to balzám, očista těla i duše. Cítil jsem, jak získávám sílu, jak jsem ohebnější a vracím se tam, kde bych v téměř 33 letech chtěl být fyzicky i psychicky. Moc mě bavila možnost mluvit se svým tělem, což běžně v sezóně nejde, protože pořád něco bolí.