Článek
Své poslední angažmá hodnotil dost rozpačitě. Také proto se v létě dohodl na roční smlouvě s mistrovským polským klubem Jastrzebski Wegiel. „Nemyslím, že bych byl expert na Italy. U blokaře Anzaniho a libera Balasa ale po společné sezoně vím, jak se chovají, co mají za údery a třeba i jak to na ně zkusit. Postup ze skupiny už máme a prahneme po senzaci, kterou by rozhodně byl každý získaný set," přemítá Hadrava a už tuší, že v osmifinále mohou Češi potkat letošní olympijské vítěze Francouze.
V Tokiu hráli rovněž Italové, i když ze sestavy pro OH přivezli na ME jen šest volejbalistů (Giannelli, Sbertoli, Galasi, Anzani, Michielletto, Lavia). „Nemyslím, že by byli nějak slabší. Hrál jsem proti naprosté většině kluků, které tu mají. Jsou vážně skvělí, mají široký rejstřík v útoku i v obraně," tvrdí Hadrava, jenž si užívá vypjaté bitvy před bouřícím publikem.
„Neříkám, že hned po prvním balonu, ale po nějaké době, jak se zakousnu do utkání, už lidi tolik nevnímám, ani to, jestli někdo něco říká nebo řve, ale pro zápal do hry je pro mě důležitá atmosféra v hale, fanoušky potřebuju," říká, ale cítí, že mladším reprezentantům schází legionářské zkušenosti. „Máme spoustu kluků s potenciálem, kteří ale nedostanou možnost jít hrát ven nebo tam nechtějí, to vážně nevím, jak tohle mají," dodává.
„Moc by klukům prospělo, kdyby si mohli osahat volejbal i jinde. Hrál jsem v Polsku, Itálii a Francii, kde jsou ligy strašně vyrovnané a hráč tam zažívá úplně jiný tlak než v Česku. Taky načichne odlišnou mentalitou a formuje se po sportovní i životní stránce," přemítá Hadrava.
Jeho blízký kamarád i parťák z plážového volejbalu Donovan Džavoronok, hvězda italské Monzy, odmítl na letošním ME reprezentovat. „Čekal jsem, že se média na něj budou ptát. Snažil jsem se ho přemluvit, ale má své důvody, které jsou pro něj asi důležitější, chce se v klidu nachystat na sezonu v klubu. Smečař jeho typu chybí, ale doufám, že nakonec bude litovat, že tady s námi nebyl a nezažil šampionát doma," říká Hadrava.
