Článek
Přemýšlel jste hodně nad reprezentační nabídkou z Česka?
Většinou jsem zvyklý novou pracovní příležitost chvíli zvažovat, dát si k sobě různá pro a proti, ale tady jsem měl jasno hned. Nepotřeboval jsem čas na rozmýšlení, souhlasil jsem hned při prvním kontaktu s šéfem českého basketbalu Janstou. Nebyl to krok do neznáma.
Jak to myslíte?
Čas, který jsem strávil v Nymburce, tvoří čtyřicet procent mé trenérské dráhy a za tu dobu si troufnu tvrdit, že jsem získal přehled o českém basketbalu. Znám nejlepší hráče, věřím jejich schopnostem a možnost nové práce beru i jako vyjádření respektu k tomu, co se během mého působení v Nymburce povedlo.
Tam jste se však mohl spolehnout i na pečlivě vybrané zahraniční posily, nebude práce s národním týmem přece jen složitější?
Trenérská práce je vždycky těžká. Dvaaosmdesát zápasů v poslední sezóně na nymburské střídačce bylo i docela náročnou prověrkou připravenosti kouče. Samozřejmě, že u reprezentace máte naloženo na bedrech víc zodpovědnosti. Těším se ale na tu práci a chci hráče přesvědčit, že zahrát dobře za mužstvo své země je víc než obstát na klubové úrovni.
Přijal jste údajně i výrazně nižší plat, než jaký jsem měl v Nymburce.
Vést národní tým je velká pocta. I když jsem cizinec, řekl bych, že znám i chápu českou mentalitu. Především basketbalově, ale snad rozumím i českým lidem. A nejde o to naučit se řadu dalších českých slovíček vedle díky a ahoj. Ideální by bylo, kdyby mě tady spíš než jako cizince brali za českého kouče s jinou národností.
Jaká tedy podle vás česká mentalita je?
Poznal jsem české hráče jako pracanty, kteří dovedou naslouchat trenérovi, to třeba u Poláků, kde jsem taky pracoval, nebylo. Češi se někdy zbytečně podceňují, přitom jen potřebují od trenéra cítit důvěru, pak se za žádných okolností nevzdávají. Možná není v jejich hře tolik viditelných emocí, ale mám zkušenost, že umějí odevzdat na hřišti maximum.
Už jste přemýšlel o složení realizačního týmu?
Nějaké nápady mám, nejdřív chci ale s těmi lidmi mluvit. Určitě budou mými asistenty čeští trenéři, ale nechci, aby o sobě četli z novin dřív, než uslyší konkrétní nabídku. Do pozice manažera bych rád dostal bývalého hráče se všeobecným respektem.
Smlouvu máte jen na rok, využití opce závisí na výsledcích. Cítíte velký tlak?
Tlak patří k trenérské práci. Nebojím se ho, chci dělat s mužstvem kroky dopředu a jsem přesvědčený, že má potenciál na velké výsledky. Prvním cílem je úspěch v kvalifikaci o mistrovství Evropy 2015, která nás čeká v srpnu. Jména soupeřů se sice dozvíme až po únorovém losování, ale jen samotný postup mi nestačí, chtěl bych úspěch na šampionátu v Kyjevě.
Co byste za úspěch považoval?
Dostat se minimálně mezi dvanáct nejlepších, kam letos ve Slovinsku český tým jen těsně nepronikl. Vidím správný věkový mix týmu. Je tu hodně perspektivních hráčů, kteří na sobě chtějí dělat, ale i potřební veteráni.
Jak bude vypadat váš první kontakt s hráči?
V úterý jsem přijel do Česka a hned začínám pracovat. Nachystám plán přípravy a od ledna chci být s hráči v úzkém kontaktu. To bude jedna z důležitých náplní mé práce. Zavolám jim, zajedu za nimi. Rozhodně si chci vydat i za oceán, abych viděl Veselého v NBA a mluvil s ním.
Po přijetí nabídky jste slíbil i podporu českému basketbalu. Jak by měla vypadat?
Přijal jsem práci reprezentačního trenéra na plný úvazek, takže chci prospět i celkovému rozvoji českého basketbalu, aby produkoval víc kvalitních hráčů. Určitě je třeba začít už od těch nejmenších a dělat kroky, aby se děti, které chtějí sportovat, rozhodovaly právě pro basket. Je před námi hodně práce a bude to dlouhodobý proces, během kterého se národní tým musí stát výkladní skříní.
