Článek
„Škoda, že právě s Egypťany jsme neprodali to, na co tenhle tým má a co pak v dalších dvou zápasech ukázal. Netvrdím, chraň bůh, že kdybychom hráli lépe, tak jsme je dali. Možná by se oni při naší kvalitnější hře hecli s podporou fanatických diváků k ještě výraznějšímu výkonu, vždyť vzápětí vzali i bod Švédům," přemítá Jícha, který bohužel úvodní dvě utkání turnaje promarodil.
„Tam jsme ale neměli nárok. Francie skáče tak vysoko, jak musí a se Švédy jsme se pouze dívali, jak se hraje světová házená na nejlepší úrovni," říká kapitán, jehož od příletu do Kataru sužovaly čtyři dny horečky a střevní problémy.
Možná právě Jíchovo onemocnění byl nečekaný x faktor v neprospěch české reprezentace. „Mohu si říkat, jestli by bylo něco platné, kdybych byl dřív fit, zda bych dokázal právě v tom utkání s Egyptem víc pomoct, ale šlo by o čirou spekulaci. Přijde mi teď zbytečné plýtvat energií nad přemýšlením, jestli něco mohlo být jinak, jsou to jen samá kdyby," míní Jícha.
Jícha: Tohle mužstvo jde dobrou cestou
České mužstvo, obecně považované za outsidera, získalo ve skupině 4 body, přesto zůstalo těsně před postupovou branou do osmifinále. „Všichni bychom před turnaje byli za takový zisk hodně rádi, jenže vidíte, že na postup nestačil. Snažili jsme se vzepřít sportovnímu osudu proti hodně silným soupeřům. Vzájemné zápasy měla trio Česko, Egypt, Island stejné 1-1, jenže Island si uhrál postup bodem proti Francii a Egypt remízou se Švédy," uvažuje.
Nakonec Jíchu ale těší, že české výhry nad Islandem a Alžírskem přišly po výkonu plném vůle, energie, nadšení a přísného dodržení taktiky. Sám v těchto duelech dal 11, respektive sedm branek. „Poslední dva zápasy skupiny ve mně zanechaly pocit, že tohle mužstvo plné nezkušených hráčů jde dobrou cestou. Že našlo i ukázalo správnou tvář," myslí si Jícha, jenž se docela diví, že právě Česko dalo ve skupině C nejvíc branek. „I to je přece obraz nějakého zlepšení. V minulosti jsme nikdy tolik branek nestříleli, spíš jsme měli tendenci zatáhnout ruční brzdu. Tady je další povzbuzení, že to noví trenéři vaří dobře," usměje se ostrá spojka z německého Kielu.
S Ruskem to nebude žádný med, ví Jícha
Absencí v osmifinále pro české házenkáře práce v Kataru nekončí, ještě mají před sebou dvě utkání. Sice půjde už jen o 17.-20. místo, ale ve hře je i Prezidentský pohár. „Samozřejmě bychom radši hráli osmifinále, ale věci jsou jasně nalajnované a na smutek či zoufání teď není místo. Je mojí povinnost jako kapitána udržet tým v takové náladě jaké došel ke dvěma výhrám na závěr skupiny a nechat si ten pocit i tvář, kterou jsme nakonec našli," říká.
Boj o trofej útěchy věnovanou šéfem světového házené Hasanem Mustafou nepovažuje Jícha za úplně zbytečný. „V bundeslize hraje pár Španělů, kteří na šampionátu v roce 2009 právě Prezidentský pohár vyhráli a velmi se tím dodnes chlubí. Takže bych neměl problém se jim vyrovnat. Vždyť nalejme si čistého vína, kdy bude mít Česko na MS možnost získat nějaký pohár," usměje se Jícha.
Jenže k tomu by bylo nutné porazit v pondělí Rusko a o den později i vítěze duelu Bělorusko-Bosna a Hercegovina. „Zrovna s Rusy to žádný med nebude, rozhodně nepůjde o nějaký zápas na odchození. Máme povinnost tady ještě něco pořádného předvést a jít dál směrem, kterým jsme se vydali. Duely s Islandem i Alžírskem ukázaly, že to funguje a moc bych si přál, aby se k nám lidé neotočili zády a drželi nám dál palce. Uvidíme, jaké výsledy z toho vyjdou," uzavírá Jícha.
