Házenkáři si neporadili s tvrdostí Tuniska

"Nezvládli jsme ostrou hru Tunisanů do těla, kterým sudí povolili úplně jiný styl než nám. Kluci postupně ztratili víru, že by mohli v zápase uspět a nechali se rozhodit. Nebyli prostě psychicky dost silní čelit tomu tlaku, ale to zde zatím nedokázal nikdo," říkal trenér Rastislav Trtík.

Reprezentanty přitom zpočátku nezastrašila bouřlivá atmosféra ani přehnaná tvrdost Tunisanů, kterým islandští rozhodčí hned v úvodu odpustili dvě sedmičky. Ve 14. minutě byl nerozhodný stav 7:7, jenže na domácí neuvěřitelně shovívaví sudí pak nesmyslně ukázali červenou kartu Radčenkovi. "Za banální faul přišel nejtěžší trest, čímž se zásadně nabourala naše herní koncepce," štvalo Trtíka.

Na střední spojce zaskakovali Brůna či Nocar, jenže národní tým pod dojmem evidentní křivdy ztratil koncentraci, čehož Tunisané využil ke čtyřbrankové šňůře. V napjaté atmosféře pak Hynek dostal v obraně ránu pěstí a při pohledu na krev v obličeji hráče praskly nervy trenéru Trtíkovi, který si u delegáta stěžoval tak vehementně, až taky uviděl červenou kartu a musel si jít sednout do hlediště.

Diváci šíleli nadšením a jejich miláčci dokázali tolerovanou agresivitu v útoku proměňovat v góly. Ve 20. minutě vedlo Tunisko 14:8, čímž mělo položeno základ k výhře, zvláště když se naši zřejmě i pod tlakem prostředí dopouštěli častých chyb. Domácí navíc v obrovské euforii dál vyznávali tvrdost až přesahující rámec pravidel. "Ten zápas prostě nešel vyhrát," ulevil si kapitán Karel Nocar.

Poločasové sedmibrankové manko se českým hráčům přes veškerou snahu nedařilo mazat a postupně stále víc podléhali atmosféře, takže je ničily vlastní nepřesnosti, nedostávali k brejkům a hlavně vůbec neuměli pokrýt střelce Hmama, který dal 12 branek. "Při tak jednostranném řízení zápasu se nedivím, že se kluci zasekli. S takovou podporu může Tunisko klidně hrát finále," zlobil se Trtík.