Článek
„Bohužel jsem si v úvodním duelu série utrhla meniskus a v dalších zápasech jsem pak nemohla nastoupit. Holkám jsem ale hned řekla, že pokud finále dotáhnou do rozhodujícího střetnutí, tak to risknu a zkusím jim v něm pomoct. Stalo se, a já jsem zvyklá sliby plnit. Nemohla jsem pochopitelně hrát naplno, ale snažila jsem se v rámci možností udělat maximum, abychom uspěly. Nepovedlo se, avšak pro mě má i stříbro příchuť zlata," svěřila se Havlíčková po třísetové porážce. Finálovou sérii prohrálo její družstvo 2:3 na zápasy.
Poslední utkání se rozhodovalo v koncovkách úvodních dvou sad. „Bohužel jsme je nezvládly. Pak už to šlo těžko dohánět. Každý nezdar sice bolí, avšak ještě v polovině sezony asi vůbec nikdo nečekal, že bychom se mohly do finále vůbec dostat. Moje prohlášení po přestupu k Šelmám bylo hodně smělé, ale jsem ráda, že jsem měla pravdu. Týmu jsem věřila. Jsem pyšná na to, co jsme s holkama dokázaly. Moc se mně zamlouvalo, jak jsme držely pospolu," prozradila pětatřicetiletá univerzálka, která už v minulosti stála po extraligovém finále s KP Brno na vítězné straně. „Bylo to před lety s Olympem," zavzpomínala bývalá reprezentantka.
Havlíčková prozatím netuší, zda to byl v neděli pro ni poslední zápas v roli volejbalové profesionálky. „Musím se důkladně zamyslet nad tím, co dál. Bydlím v Praze, a tak nevím, zda bych ještě zvládala dojíždět do Brna. Nechci učinit unáhlené rozhodnutí, avšak mám pocit, že se moje kariéra vrcholové volejbalistky nachýlila k definitivnímu konci. Všechno se ale chystám ještě pořádně promyslet," nechává si otevřená zadní vrátka.
