Článek
Malajsijský okruh je charakterizován dlouhými rovinkami a ostrými zatáčkami. Piloti si tady přijdou na své, když musejí kombinovat maximální rychlosti s prudkým brzděním. Okruh přesto ale patří k nejbezpečnějším na světě.
| CHARAKTERISTIKA TRATI A ZÁVODU | ||
| Délka okruhu | 5,543 km | |
| Počet kol: | 56 | |
| Celková délka závodu: | 310,408 km | |
| Nejrychlejší kolo - závod: | 2002 - J.-P. Montoya (Williams) | 1:38,049 |
| Nejrychlejší kolo - trénink: | 2001 - M. Schumacher (Ferrari) | 1:35,266 |
Velká cena Malajsie přinesla nesmírné napětí už při své premiéře v roce 1999. Pomineme-li fakt, že před závodním víkendem měli pouze tři jezdci možnost seznámit se s tratí a zbytek závodního pole šel prakticky do neznáma, byl nejzajímavější boj o vedení v celkovém pořadí. V tehdy předposledním klání sezóny si brousili na mistrovský titul hned čtyři jezdci, které dělilo pouhých 14 bodů.
Diváci byli svědky fenomenálního návratu Michaela Schumachera, který se po havárii v Silverstonu posadil do kokpitu po šesti vynechaných závodech. Německý pilot si na trati dělal ze soupeřů dobrý den, nakonec ale nechal vyhrát svého stájového kolegu Eddieho Irvina, který soupeřil s Mikkou Häkkinenem o světový titul.
Häkkinen skončil třetí, v závěrečném závodu v Japonsku si ale oba pořadí vyměnili a z celkového vítězství se radoval Fin s náskokem pouhých dvou bodů...
O rok později se v Malajsii rozdělovaly poslední body šampionátu a jezdeckou exhibici zde opět předvedl Michael Schumacher, který měl ovšem již titul mistra světa jistý. Stáj Ferrari si zde zajistila druhé vítězství v Poháru konstruktérů v řadě.
V roce 2001 se Velká cena Malajsie přesunula na začátek seriálu za GP Austrálie a pro druhé vítězství v řadě si dojel opět Michael Schumacher. Loni zde urval první a zároveň jediné vítězství v 17 závodech Schumacherův bratr Ralf.
| VÝSLEDKY 2002 - podium | ||
| 1. R. Schumacher | Něm. | Williams |
| 2. J.-P. Montoya | Kol. | Williams |
| 3. M. Schumacher | Něm. | Ferrari |
| VÍTĚZOVÉ VC MALAJSIE | |||
| 1999 | E. Irvine | VB | Ferrari |
| 2000 | M. Schumacher | Něm. | Ferrari |
| 2001 | M. Schumacher | Něm. | Ferrari |
| SEPANG OČIMA GIANCARLA FISICHELLY |
| "Průjezd cílovou rovinkou jezdce přímo nutí šlápnout na pedál. Při šestém rychlostním stupni se rychlost dostává přes 300 km/h, ale vzápětí je třeba prudce brzdit před první pravotočivou zatáčkou, která se vykrouží "na dvojku" při rychlosti kolem 75 km/h. Ve stejné rychlosti se vzápětí točí doleva. |
| Po průjezdu šikanou se držím pravého okraje tratě a zrychluji na 290 km/h. Při nejvyšším zařazeném stupni se mírně točím doprava, abych šel vzápětí opět na brzdy před ostrou pravou zatáčkou, kdy opět podřazuji na "dvojku" a zpomaluji na 100 km/h. Vzápětí přichází nelehké "esíčko", kterým je třeba proletět se zařazenou "čtyřkou" rychlostí 225 km/h jen s minimálním brzděním. |
| Než se dostanu k nepříjemné pravé dvojzatáčce, řadím "pětku" a zvyšuji rychlost na 270 km/h, následně ale ubírám celých 100 km/h a opět podřazuji. Po průjezdu osmou zatáčkou se dostávám opět na 275 km/h a brzy se dostanu k úzké a velice ostré levotočivé zatáčce, která se projíždí "na jedničku" v rychlosti kolem 60 km/h. |
| Poté zrychlím na 230 km/h, se zařazenou "čtyřkou" se točím doprava, v následující ostřejší zatáčce zpomaluji na 140 km/h a hned zase vytahuji rychlost na 250 km/h. Předposlední je dlouhá pravotočivá zatáčka, jejíž průjezd je velice důležitý. Za ní totiž následuje dlouhá rovinka a ideální stopa umožní vyhnat rychlost ke 300 km/h. Na konci okruhu šlapu silně na brzdy, protože poslední levotočivou zatáčku projíždím "na dvojku" rychlosti okolo 80 km/h. A podobným způsobem si "užívám" všech 56 okruhů..." |
