Evropská trofej má pro nás obrovskou hodnotu, rozplýval se trenér házenkářek Mostu Poloz

„Až na Petru Vítkovou, která vyhrála evropský klubový pohár podruhé v kariéře, prožíváme v tomto směru premiéru. Byť tahle soutěž není z pohledu evropské špičky nejprestižnější, pro nás má úspěch obrovskou hodnotu," tvrdil zkušený mostecký trenér Dušan Poloz. „Je to pořád pomyslné zlato a pro českou ženskou házenou něco neskutečného. Bylo složité dostat se na vrchol. Holky se od ledna semkly a šlapaly jako parní válec," rozplýval se dál kouč mistryň.

„Sport na mezinárodní úrovni, díky zájmu veřejnosti a atraktivitě, je jako šoubyznys. Lidi se bavili. Smekám i před pracovníky z klubu a spoustou pořadatelů, kteří od sedmi hodin ráno připravovali halu. To vám bere dech, co všechno v Mostě obětovali pro ojedinělý zážitek. Dík patří i městu. I tyhle věci kolem zapadají do skládanky úspěchů," zdůraznil Poloz.

Přitom kádr Mostu tvoří jen české hráčky doplněné o dvě slovenské házenkářky. „Základem jsou entuziasmus, poctivá práce a za tu pokoru si triumf zasloužíme. Nemáme úchvatné podmínky, přesto bychom chtěli dál držet výkonnost a trend. Sejdeme se v úterý a odjíždíme k ligovému zápasu do Poruby. A pak nastoupím na reprezentační sraz," připomněl trenér, který je asistentem i u české reprezentace.

Slzy na krajíčku měl Polozův asistent Jiří Hanus. „Nedivte se, že jsem dojatý. Moc jsme toužili dotáhnout sezónu k poháru. Spolupráce s Dušanem je pro mě zkušeností. Vycházeli jsme si vstříc, a to je důležité. Jsem mosteckým patriotem, ale hlavní je, že vyhrál tým. Po celý rok bojovaly všechny hráčky, jako kdyby se tady narodily, byť třeba pocházejí odjinud," vykládal Hanus.

Bombastickou atmosféru si mistryně užívaly. „Úžasný dojem. Jsem nesmírně šťastná. Pohár je třešničkou na dortu za celou sezónou," rozdávala úsměvy Petra Vítková. „Klíčové bylo, že jsme nepropadávaly v obraně jako v prvním zápase. Pomohlo nám, že jsme se si postupně začaly stále více věřit a už v poločase jsem doufala, že to dotáhneme do vítězného konce. Byla jsem v pohodě a snažila jsem se holky podporovat. Ale žádný proslov v šatně nebyl potřeba," líčila stěžejní hráčka mistryň.

„S černohorskou Podgoricí jsem sice slavila před sedmi lety triumf ve vyšším evropském poháru, ale moc jsem tam nehrála. Pohár jsme tehdy dovezly z Maďarska, kdežto teď se radujeme doma. Na české poměry je to něco mimořádného a moc si trofeje vážím. Pro špičkové týmy z Norska nebo Dánska není problém vyhrát evropský pohár, ale pro český celek je to obrovsky složité," rozebírala Vítková, která uvažuje o závěru vrcholové kariéry.

„V nejlepším je dobré skončit, ale ještě si to rozmyslím. Uvidím, jak se mi povede v reprezentaci," prohodila ještě klíčová hráčka Mostu.

Petra Beňušková navázala na úspěch svojí maminky, která v roce 1980 vyhrála s Iskrou Partizánske uznávaný PVP. „To jsem ještě nebyla na světě. Matka byla teď v mosteckém hledišti a hned jsme si gratulovaly, že máme dva poháry v rodině," říkala protřelá slovenská házenkářka v mosteckých službách.