Článek
"Už sám od sebe nemohu očekávat to, na co jsem byl zvyklý. Nejsem hráč jako před deseti lety. Zlom nenastane ze dne na den, je to pomalý útlum a sportovec se musí rozhodnout, kam to nechá zajít. A já se rozhodl, že to teď ukončím," řekl dnes Welsch novinářům. "Je to konec, ale zároveň i začátek. Tím, že mizím z palubovek, nemizím z basketbalu," dodal.
Zatím nemá úplně jasno, kam jeho kroky povedou. "Dlouho jsem byl přesvědčený, že budu trenérem, ale teď mě to opustilo. Třeba se k tomu ještě vrátím, ale trenérství si vzal na starost Luboš Bartoň, já budu dělat jiné věci," připomněl Welsch svého generačního souputníka, který vede mládežnické reprezentace.
"Svou budoucnost řeším už rok. Loni jsme to vyřešil návratem do Pardubic, za což jsem rád, že jsem tak uzavřel kruh. Teď budu hlavně rodič a student, protože dodělávám vzdělávací program FIBA, což je skryté výběrové řízení. Tak je možné, že nějaké nabídky z FIBA přijdou. Je to také impulz do manažerských rolí. Přiblížilo mi to pohled do zákulisí," uvedl Welsch.
"Řeším to i s Českou basketbalovou federací a snažím se hledat inspiraci. Určitě se ze dne na den nebudu vrhat do něčeho nového. Nejprve si chci vyčistit hlavu," dodal.
Welsch patří spolu s Jiřím Zídkem, Lubošem Bartoněm, Janem Veselým a Tomášem Satoranským mezi nejvýraznější osobnosti českého basketbalu od rozdělení Československa. S basketbalem začínal pod vedením otce v rodných Holicích. Přes Pardubice a Spartu se dostal do Olimpije Lublaň a následně byl jako druhý Čech v historii draftován do NBA. Zatím je i nejlepším českým hráčem v zámořské soutěži s 1558 body v 255 zápasech, které odehrál za Boston, Golden State, Milwaukee a Clevelandu.
Po čtyřech sezónách se vrátil do Evropy a nastupoval za Málagu, Estudiantes Madrid a Charleroi. V roce 2012 přišel do české ligy do Nymburku, s nímž získal pět titulů. K tomu má tituly ze Slovinska a Adriatické ligy. Reprezentoval od roku 1999 do loňska a pětkrát startoval na mistrovství Evropy.
"Nebylo to špatné na kluka z Holic. Byla to neskutečná jízda plná vítězství a porážek. Vzpomínám hlavně na lidi, které basketbal přivedl do mého života. Kteří ze mě dělali lepšího člověka, od kterých jsem se učil," řekl Welsch.
Za nejpamátnější momenty kariéry považuje Final Four Jadranské ligy s Lublaní v roce 2002, které podle něj bylo vstupenkou do NBA, působení v Bostonu, Final Four Evropské ligy s Málagou, návrat do české ligy a mistrovství Evropy 2015, kde pomohl k historickému sedmému místu.
Změnil by jedinou věc. "Zpětně bych nepožádal o výměnu z Bostonu. Nechal jsem se ovlivnit lidmi kolem sebe, udělal jsem krok do neznáma, který nevyšel. To je jediná věc, které lituji," uvedl. "Ale zase za mě Boston dostal právo v draftu, za které pak dostal Kevina Garnetta a výsledkem byl titul v NBA v roce 2008, na kterém tak mám také podíl," dodal s úsměvem.
Připustil, že končit kariéru je pro něj stejně těžké, jako když se před rokem loučil s národním týmem na evropském šampionátu v Kluži. "Jsem emotivní člověk. Tehdy v Rumunsku i dnes byly ráno slzy," prozradil.
