Článek
„Nějaký plán mám. Ale oznámím to, až přijde vhodná chvíle,“ uvedla Havelková v tiskové zprávě agentury Sport Invest.
Na pařížskou olympiádu se chce po mateřské pauze probojovat i Markéta Nausch Sluková. Dvojnásobná medailistka z mistrovství Evropy a účastnice her v Londýně a Riu de Janeiro hrála do loňska s Barborou Hermannovou a bude také hledat novou partnerku.
Helena Havelková
Poslední zápas v hale odehrála Havelková v sobotu v italské lize za Perugii, kde strávila poslední dva roky. „Šestkový volejbal už mi dal všechno,“ prohlásila 188 centimetrů vysoká smečařka, která čtyřikrát ovládla domácí anketu o nejlepší volejbalistku roku.
„Nelituji jediného dne, který jsem strávila na hřišti. Volejbal jsem milovala odmalička a vždycky jsem dělala vše, abych byla nejlepší hráčka na své pozici,“ ohlíží se 188 centimetrů vysoká smečařka. „Sport mě hrozně osobnostně posunul, hodně mě toho naučil: vyhrávat i nakládat s porážkami, zranění mě naučila vážit si každého dne, kdy můžu hrát, protože během jedné vteřiny může být všechno pryč. Naučila jsem se taky spoustu jazyků, poznala nové země a zkusila si různé druhy volejbalu,“ vypočítává.
Liberecká odchovankyně po začátcích v Liberci působila ve Slavii, pak přišly zahraniční štace v pěti zemích. V Itálii hrála za Sassuolo, Busto Arsizio, Monzu a Perugii, v Rusku hájila barvy Krasnodaru a Dinama Moskva, k tomu angažmá v tureckém Eczacıbası Istanbul, polském Chemiku Police i v čínské Šanghaji..
Elitní česká volejbalistka Helena Havelková hrála po návratu z Ruska v nejvyšší italské lize za Bartoccini Fortinfissi Perugia.
„Mám za sebou opravdu krásnou kariéru. Každý rok mi něco dal a pomohl být tam, kde jsem teď. Mojí nejoblíbenějším vzpomínkou je ale rok 2012, kdy jsem hrála v Arsiziu – za celou sezonu jsme prohráli jen dva zápasy, byla jsem kapitánkou, získala jsem svůj první triple a na každý zápas jsme měli vyprodáno. Po utkáních jsme se s holkama dlouze fotily a podepisovaly se fanouškům. Co víc si ve volejbale přát,“ vzpomíná Havelková, která slavila tituly v Itálii, Rusku, Polsku i Turecku, vyhrála pohár CEV, má stříbrnou medaili z Ligy mistryň a několikrát získala titul nejlepší volejbalistky Česka.
„Kariéra to byla opravdu bohatá a vítězná. Procestovala jsem svět, na klubové úrovni jsem vyhrála všechno, co se dalo. Jsem za to neskutečně vděčná,“ říká Havelková. „Cítím však, že mi šestkový volejbal dal už všechno, co mohl. Kariéru v něm končím, protože mám nový cíl a dlouhodobý sen, který jsem ve volejbale zatím bohužel nemohla zrealizovat. Ten sen je tak silný, že i když mi bude volejbal hrozně chybět, stojí za to,“ uvedla k plánovanému boji o start pod pěti kruhy.
„Chci dál reprezentovat svoji zemi, ale už z domova – nastupovat pod českou vlajkou, bojovat za české barvy, to je pro mě hodně silný motiv. Také chci dál rozvinout svůj příběh. Tahle výzva mě hodně láká,“ řekla Havelková, která chce brzy začít pracovat na přechodu na písek.
„Jako hráčka šestkového volejbalu jsem sama sebe posunula na svůj top. Fyzicky, technicky i mentálně. Teď se mi otevře kompletně nový sportovní svět. Hned po sezoně chci začít trénovat a dohnat rozdíly, které mezi šestkovým volejbalem a beachvolejbalem jsou. Chtěla bych být vzorem i pro mladší generaci, že všechno jde a všechno je možné. Pomoct rozlousknout možná tabu, která řeší více hráčů a hráček, jestli se věnovat beachvolejbalu, nebo šestkovému volejbalu. Také proto budu chtít svůj olympijský příběh pro inspiraci co nejvíc sdílet. Hrozně se na to těším,“ usmála se.
Předseda volejbalového svazu Marek Pakosta ji ocenil jako nejúspěšnější českou volejbalistku posledního desetiletí. „Dosáhla na top výsledky jak v evropských pohárech, tak v zahraničních ligách, ve kterých působila. Cením si skutečnosti, že i v době, kdy již měla jméno a kariéru v zahraničí, tak vždy přistupovala aktivně k reprezentaci. Asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že v Čechách kvůli faktu, že hrála v zahraničí, jsou její úspěchy nedoceněné,“ říká Marek Pakosta, předseda Českého volejbalového svazu.
„Tleskám Heleně za to, co odvedla v šestkovém volejbale a přeji jí, aby vstoupila úspěšně i do další fáze kariéry,“ dodal Pakosta, účastník premiérového olympijského turnaje v plážovém volejbale v Atlantě v roce 1996.
