Článek
„Dostali jsme celkem osm zápasů, třešničkou na dortu byl ostře sledovaný duel o zlato," říká 36letý Horáček. „Takoví Francouzi se moc k vrcholným zápasům nedostanou, protože jejich mužstvo je vždycky ve hře," lehce žertuje o rok mladší Novotný.
Delegaci na finále ale české duo, které od roku 2010 nechybělo na žádném velkém mužském turnaji, skutečně nečekalo. „Když nám dali sobotní utkání o sedmý flek, kde šlo i o poslední místo v olympijské kvalifikaci, tak jsme mysleli, že tím končíme," líčí Novotný. „Zvyk je takový, finále bylo dost nečekané," doplňuje kolega.
Nervozitu nepociťovali
Příprava na závěrečný zápas turnaje se nelišila od těch ostatních. „Šli jsme do finále prostě s tím, aby dopadlo pokud možno co nejspravedlivěji," říká Novotný i s ohledem na okolnosti, které cestu Kataru až do boje o zlato provázely.
Balkánští sudí, kteří pískali předchozí utkání domácích v play off, čelili od poražených soupeřů kritice. „Byli jsme na to připraveni a nechtěli jsme dopustit jakékoli pochybnosti o způsobu řízení zápasu," tvrdí Horáček. Výkony ostatních ale čeští sudí hodnotit nechtějí. „Uvnitř komunity se podporujeme, spoustu kolegů na velkých akcích potkáváme už pět šest let. Vzájemně si přejeme," říká Novotný.
Finále zvládla česká dvojice s velkým přehledem. „Naší snahou bylo hned na začátku si zjednat respekt. Chtělo to jen projevit trochu kuráže a pak se píská lépe, než když vám začnou hráči přerůstat přes hlavu. V té atmosféře a ještě domácí výběr, to mohlo být nebezpečné. Nenastal tam ale žádný emočně kritický moment," míní Novotný trochu překvapený tím, že IHF ustoupila od zvyku, že rozhodčí pískající finále dostávají pamětní medaili. „Nedali nám nic," usmívá se.
Na palubovce rozlišuje dva typy hráčů. „Někteří chtějí komunikovat a většinou i rozhodčím pomůžou, ale třeba francouzské eso Karabatic moc nespolupracuje. Drobné fauly přihraje, všemu se diví. U něj musíte být obezřetní, abyste nenaletěli," prozrazuje Novotný.
Mítink i videoanalýzy byly každý den
Šampionát v Kataru byl zvláštní nejen pro hráče, ale i pro rozhodčí. „Většinou se šampionáty hrají v různých městech, ale tady jsme byli v Dauhá tři týdny všichni společně a v podstatě každý den byl mítink i videoanalýzy. Házené pak bylo už děsně moc," říká mladší z české dvojice.
Podobně jako hráči i sudí poznali hotelový luxus. „Ve srovnání s jinými akcemi vyloženě nadstandardní, stejně jako koncentrace tří krásných hal blízko sebe. Peníze prostě byly vidět na každém kroku. V Evropě by na tom chtěli i vydělat, ale Katar nějaký zisk neřešil."
Teď mají Horáček s Novotným před sebou znovu olympijskou motivaci. „V Londýně jsme pískali zápas o bronz. Nominace do Ria bude až příští rok na jaře, ale signály jsou pozitivní. Šance jet pískat i tam by měla být veliká," naznačuje Novotný. IHF dovoluje na mezinárodní scéně pískat až do padesáti. „Nepředpokládám ale, že bych ještě patnáct let každý leden někam s házenou na měsíc vyrazil. Řídím v Brně hotel a musím si vždycky brát dovolenou. Kolega je z Lipůvky a má to jako projektový manažer v práci podobně," prozrazuje Novotný.
