Článek
V reprezentaci může počítat s úplně jiným zápasovým vytížením. Reprezentantky už zítra od 20.30 (ČT sport) vyzvou Kongo, ve skupině je ještě čeká v sobotu Argentina a v pondělí favorizované Nizozemsko. „První dva zápasy prostě musíme vyhrát. A pak si to chceme rozdat s Nizozemkami o první místo ve skupině. Věřím, že na ně máme,“ velí Cholevová.
Vždy si dává ty nejvyšší cíle. „Takže jedeme mistrovství vyhrát,“ smála se. „Ale ne, jsem realistka. Minimum je postup ze skupiny, ale myslím, že na top desítku můžeme dosáhnout,“ míní.
Národní tým odcestoval do dánského Frederikshavnu v úterý. „Moc se těším. Konečně to vypukne. Dáme do toho všechno,“ slibuje talentovaná házenkářka, která už v přípravných utkáních proti béčku Norska a Slovensku zazářila celkem jedenácti góly. „Naladily jsme se dobře,“ pochvaluje si rodačka z Ostravy.
Nastupovat by měla vedle lídryně týmu Markéty Jeřábkové, která sice v dánském Ikastu hraje na stejné pozici, ale v reprezentaci se přesouvá na post střední spojky. „Jsem nadšená, že můžu hrát vedle takové hvězdy. Sedly jsme si i mimo hřiště. Prošla podobnou cestou jako já a pomáhá mi. Snažím se si od ní vzít co nejvíc,“ libuje si Cholevová, která stejně jako nejlepší házenkářka minulé sezony vykročila do zahraničí přes Most, dlouhodobě nejlepší český celek.
Doufá hlavně, že jí nebude dělat problém si zvyknout na zápasové tempo. „Protože v Brestu jsem si moc nezahrála,“ konstatuje smutně. Ve francouzské lize dala jediný gól, většinou se kvůli omezenému počtu 14 hráček ani nedostala do sestavy. „Je to velmi náročné. Hlavně na psychiku. Počítala jsem s tím, že nedostanu takový prostor jako v Mostě, ale tohle jsem nečekala. Co se dá dělat. Musím jen dál makat,“ podotýká.
České házenkářky při oddechovém čase.
V celku na pobřeží západní Francie má podepsanou smlouvu i na příští ročník. „Nechci stát dva roky na místě. Přemýšlím nad všemi možnostmi. Přestup je ve hře,“ prozrazuje Cholevová.
Chybějící minutáž v zápasech je ale v novém angažmá jedinou kaňkou. „Tréninky jsou na úplně jiné úrovni než v Česku. Byl to pro mě velký šok, ale posouvám se díky tomu každým dnem,“ oceňuje. „Hlavně protože tu jsou kvalitnější hráčky a profesionálky. Všichni věnují sto procent jenom házené,“ vysvětluje.
Na dvoufázové tréninky si však rychle zvykla. „Nevadí mi, naopak je zbožňuju,“ usmívá se a pochvaluje si i město. „V Brestu se mi líbí, jsou tam i pěkné pláže,“ pokračuje. Jen ji mrzí, že se během sezony skoro nedostane domů. „Jsem na rodině dost závislá, takže to není snadné. Aspoň že existují ty telefony, každý den si voláme,“ líčí.
Na dálku se podporuje se svým dvojčetem Mathiasem, křídelníkem Frýdku-Místku, jenž se rovněž pokusí probojovat se do reprezentace, kterou čeká v lednu mistrovství Evropy. „Pořád se hecujeme. Musí chlapec makat, aby se do nároďáku dostal,“ culí se Cholevová.
