Článek
„To je naše blokařka,“ hlásila Sluková. „Imituje třeba Američanky a Kanaďanky, které mají kolem 196 centimetrů. Akorát hráč při výskoku na bloku chvíli stoupá a pak klesá, ten míč tam je furt,“ s úsměvem okomentovala vynález svého manžela.
„U Simona to není nic výjimečného, před lety přivázal tyče na dřevěný paddleboard s postavičkou Hello Kitty,“ vybavovala si Hermannová. „Jenže u dřevěné desky mají holky trochu strach a nechodí tak blízko, tohle je ideální, viděl jsem to u Norů,“ vysvětloval Nausch.
Beachvolejbalistky Markéta Nausch Sluková, Barbora Hermannová (vpravo) a trenér Simon Nausch se svojí specialitou.
Cesty tria, které s plážovým volejbalem objíždí svět, se rozdělily v březnu. Během přípravy v Kalifornii se bývalé světové jedničky dozvěděly, že plánovaný mexický turnaj se ruší, a řešily, co dál. Hermannová se vrátila do Ostravy, Sluková zůstala v Santa Barbaře.
„Já si pořád myslela, že olympiáda se bude konat v původním termínu, a v Česku by kvůli karanténě a zavřeným sportovištím trénovat nešlo. V Americe jsme měli super zázemí, navíc pro mě bylo rozhodování, jestli se vracet domů, jiné než pro Báru, když jsem tam měla manžela,“ vysvětluje.
Z plánovaného třítýdenního pobytu za mořem byly nakonec dva měsíce. „Trochu jsme tam uvízli a čekali, až bude návrat domů dávat smysl, půjdou sehnat rozumné letenky a v Česku budou trochu benevolentnější podmínky,“ líčí Sluková.
Beachvolejbalistky Markéta Nausch Sluková (vlevo) a Barbora Hermannová.
S partnerem se vrátili před necelými dvěma týdny, počkali na vyhodnocení testů na nemoc covid-19 a pustili se do tréninku. Vždyť už o víkendu jim v Litoměřicích začne sezona, místo Světové série plánují objet pět turnajů domácí Tipsport Beach Series.
„Za to jsme strašně rády. Kdybychom měly před sebou jen vidinu měsíců drilu a tréninku, po chvíli by nám to lezlo na mozek,“ ví Sluková.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jak turnaje ovlivní současná opatření? Oslavy úspěšných beachvolejbalových výměn bývají hodně kontaktní a třeba ligoví fotbalisté dostali doporučení neslavit góly v kontaktu s dalšími hráči.
„Nad tím jsme ještě nepřemýšlely, ale i kdyby nám to zakazovali, asi si stejně spontánně plácneme, to je takový rituál. Ale musíme si to nastudovat, ať nedostaneme pokutu,“ usmívala se Sluková.
