Článek
All Blacks už na světových šampionátech dokázal porazit v letech 1999 a 2003. Totéž chtěli zopakovat i v sobotu. Springboks, jak se ragbistům z jihoafrické republiky přezdívá, ale nedokázali položit ani jednu pětku a nezachránilo je ani kopáčské umění Pollarda (zařídil 15 bodů z 18). „Chtěli jsme, aby byl náš národ na nás pyšný," řekl po zápase místním novinářům Meyer. „Když jste trenérem Jižní Afriky, tak nikdy nemáte dost. Chcete vše vyhrát. Byli jsme hodně blízko."
Meyerovi svěřenci nepustili v prvním poločase Nový Zéland v podstatě k ničemu, vyjma pětky Kaina na začátku střetnutí. Urputně bránili, nechybovali a Pollard čtyřikrát využil příležitost skórovat z trestných kopů. „O přestávce jsme si řekli, že na ně musíme vletět, prozradil kouč All Blacks Steve Hansen. „Chtěli jsme rozhodnout v prvních deseti minutách druhé půle."
Jeden z klíčových momentů přišel v 52. minutě. Barrett položil druhou pětku Novozélanďanů a Habana dostal žlutou kartu za úmyslný předhoz, což znamenalo, že musel na 10 minut ze hřiště. Následný kop proměnil Carter a otočil skóre ve prospěch svého mužstva. Vedení si už All Blacks vzít nenechali a stále tak mají šanci jako první národ v historii obhájit titul mistrů světa.
„Jsem na kluky velmi pyšný. I když prohrávali, tak zůstali klidní," sdělil Hansen. „Někdy skvělý výkon může vypadat tak, jako proti Francii a někdy zase tak, jako proti Jižní Africe. Ne vždy však vypadají stejně."
„Máme v týmu několik vůdců, kteří mají obrovské sebevědomí. Věří si. Mezi ně samozřejmě patří i McCaw," zmínil Hansen svého kapitána. „V roce 2007 byl kritizován, což velmi špatně nesl, ale nyní ukázal, že herně vyrostl."
Pro vůdce All Blacks to bylo 147. mezistátní utkání. „Zahráli jsme to jako jeden muž. Jihoafričané patří stabilně mezi elitu, ale dali jsme proti nim do hry schopnosti a zkušenosti. Semknutý tým a víra v sebe jsou klíčové. Naše víra v sebe a své schopnosti slavila úspěch," pravil Richie McCaw.
