Článek
Neděsí vás, že máte hodně těžkou skupinu?
Nebudeme si nic nalhávat, je super těžká. První tři zápasy hrajeme s Brazilkami, Číňankami a Japonkami, což jsou všechno medailové kandidátky na úplně jiném levelu volejbalu. Udělat proti nim třeba i set by bylo moc fajn. S Argentinou a Kolumbií bychom ale měly být schopné uhrát víc, a když předvedeme všechno, co umíme, tak třeba utrhnout i vítězství.
Půjde o to nezlomit se případnými nezdary?
Po výborně zvládnuté kvalifikaci mistrovství Evropy, kde jsme za celou sobu nepoznaly, jak chutná prohra, to bude hodně velký skok. Psychika určitě sehraje důležitou roli a snad se pro nás sejde dobrá konstelace hvězd. I když něco prohrajeme, musíme jít dál a umět se oklepat z toho, co nás potká. Každý den bude nový zápas a nová šance.
Bude i na vás jako kapitánce udržet pozitivní naladění týmu?
Samozřejmě, že od nejzkušenější hráčky se něco navíc čeká, ale nechci se svázat přehnanou zodpovědností. Každá si v týmu uvědomujeme svou roli, nějaký tlak tam nesporně je. Žádné motivační proslovy ale nechystám, ty zvládá kouč perfektně, umí celé družstvo strhnout. Může být i výhoda, že máme v sestavě pár mladých holek, které tohle zase tolik neprožívají. Když to řeknu v nadsázce, tak z toho nemají až tolik rozum a lépe hází nezdary za hlavu.
Berete mistrovství světa jako svůj splněný sen?
Rozhodně, pro každou z nás to tak je. Tehdy před dvanácti lety jsem ještě jako talentovaná juniorka byla v širší nominaci pro šampionát v Japonsku, ale neodjela jsem tam. Netušila bych, že čekání na další příležitost se takhle protáhne. Jasně, hrála jsem několikrát na mistrovství Evropy, ale tohle je něco odlišného. Každá si ale uvědomujeme, jak těžké to pro nás bude mezi nejlepšími 24 týmy světa, když jsme až na chvostu rankingu. Někomu se poštěstí zahrát si šampionát možná víckrát za život, za sebe jsem vděčná i za tu jednu šanci.
Těšíte se i na silnou českou podporu z hlediště?
Jede nás do Nizozemska hodně lidí podpořit, já mám ale rodiče v té době zrovna na dovolené a přítel Radek hraje hokej ve Vídni, ten je daleko. Taky věřím, že to spousta fanoušků bude sledovat u televize. Pro je i tohle motivace předvést nejlepší volejbal. Beru i jako velkou zkušenost, že najednou uvidíme naživo nejlepší světové hráčky, které známe jen ze sociálních sítí. Rozhodně tam ale nejedeme jen na výlet za zážitky a vracet se už 2. října po pěti zápasech. Jedeme urvat postup ze skupiny a bylo by moc fajn zahrát si i osmifinále.
Těsně před mistrovstvím světa jste podepsala smlouvu s rumunským klubem Alba Blaj, co vás k tomu vedlo?
V Polsku jsem hrála šest let a už jsem chtěla vystoupit z komfortní zóny a přijmout novou výzvu. V hlavě mám, že už to může být moje i poslední volejbalové angažmá. Velkým lákadlem byla také možnost zahrát si Ligu mistryň. V kádru jsou i tři srbské reprezentantky a Bulharka Dimitrovová, které se všechny objeví také na mistrovství světa. Chceme to dotáhnout k rumunskému titulu i daleko na evropské scéně a co přijde za rok po sezoně, to nechávám otevřené, ve sportovním i osobním životě.
