Krásy Šumavy v bílé stopě. Tipy na trasy běžeckého lyžování

Pohoří šumavských hor kopíruje jihozápadní hranici České republiky s Německem. Svým profilem a přírodními krásami patří k jednomu z nejoblíbenějších pohoří u nás. Šumava se táhne od své západní části, která začíná u Nýrska, až na jih ČR po vodní nádrž Lipno. A téměř po celé své délce je pro nadšence běžeckého lyžování připravena hlavní bílá stopa v podobě Šumavské magistrály.

Stejně jako tomu je v jiných českých pohořích, hlavní běžkařskou tepnou je zmíněná magistrála, která na Šumavě vede od Železné Rudy až po Zvonkov u Lipna. Svou délkou dosahuje téměř 150 km. Většina z trasy je udržována primárně pro klasický styl, lze ale najít i širší úseky, které se hodí pro bruslení (volný styl).

První z vašich celodenních výletů může začít u Železné Rudy. Pomocí lanovky v lyžařském areálu Samoty se můžete nechat vyvést přibližně do 900 m n. m., kde po přibližně 700 metrech začíná Šumavská magistrála. Ta vás dále po vrstevnici a s mírným klesáním zavede na odbočku u Gerleově Huti, kde se vydáte ostře doprava. Přes Ašerlák pokračujete k pomníku Jaroslava Hodbodě, za kterým pojedete nad Polomským údolím směr Hůrka. Po projetí Hůrkou trasa uhýbá vlevo na cestu zvanou Signálka, která vás dovede k další odbočce, tentokrát na Formerg. Vaše běžkařské putování pak může skončit po přibližně 20 km ve vesničce Prášily.

Z Prášil pak může pokračovat druhý úsek běžkařského cestování po Šumavě. Na Šumavskou magistrálu nastoupíte kousek za Prášily u parkoviště Poledník-Slunečná. Na rozcestí Grunberg se vydáte cestou Liščí díra směr další rozcestí Liščí díry, u kterého můžete odbočit z plánované trasy výstupem k Prášilskému jezeru. V zimě je ale nutné počítat s možnými výrazně náročnějšími sněhovými podmínkami.

Trasa dále pokračuje na křižovatku Předěl, u které se budete nacházet na nejvyšším bodě (1237 m n.m.) vaší plánované cesty. Dále se vydáte směr Bavorská cesta, ze které po dvou kilometrech uhnete na bývalou Javoří Pilu. Pro turistické nadšence je opět možné uhnout z cesty, tentokrát na vyhlídku Oblík. Závěr tratě pak patří cestě podél Roklanského potoka, který vás zavede až do jednoho ze středisek Šumavy, kterým je obec Modrava. V nohách na této trase budete mít necelých 18 kilometrů.

Třetím a vlastně i čtvrtý tipem na běžkařský výlet jsou trasy z Modravy do Kvildy. V nabídce máte dvě možnosti, jelikož se Šumavská magistrála v tomto místě rozděluje; k jejímu spojení dochází pod Černou horou na rozcestí U Pramene Vltavy. Ale pojďme na začátek.

Na dvanáctikilometrovou trasu se z Modravy vydejte směr Filipova Huť a Korýtko, za kterým uhnete doleva. Cesta vás zavede pod horou Antýgl (Sokol) k rozcestím Zlatá Stezka a Hamerský potok. Projedete Horskou Kvildou, na jejímž konci odbočíte vpravo na Vydří Most až k Jezerní slati, u které můžete navštívit vyhlídkovou věž. Do cíle v podobě horského střediska Kvildy vám bude zbývat pouhých 2,5 km.

Pokud se v Modravě vydáte opačným směrem, stezka vás zavede do I. zóny Národního parku Šumava skrz rozcestí Modravský potok a Na Ztraceném. Poté budete pokračovat pod Černou horou až k místům Pramene Vltavy. Vltavská cesta vás svým severním směrem nasměřuje na Kvildu, ke které vás přivede příjemný sjezd s necelými dvaceti absolvovanými kilometry v nohách.

Kromě hlavní tepny v podobě Šumavské magistrály je možné vyzkoušet nesčetně kratších běžkařských tras, které se nacházejí v blízkosti horských šumavských středisek.

Pokud sněhové podmínky dovolí, v oblasti Železné Rudy jsou připraveny čtyři okruhy.

V modravském okolí na běžkaře čeká několik tras s různými vzdálenostmi, které upravuje místní rolba.

V okolí Kvildy a nedaleké Horské Kvildy můžete podniknout nespočet běžkařských výletů, které vás zavedou za netradiční podobou hlavních přírodních míst Šumavy. Příkladem tak mohou být trasy za Pramenem Vltavy či návštěva Jezerní slatě.