Překvapivý ráj běžeckého lyžování. Tipy na bílé stopy v Krušných horách

Čím je pro jihozápadní hranici s České republiky s Německem Šumava, tím jsou pro tu severozápadní Krušné hory. Ty se rozkládají v délce 130 kilometrů přibližně mezi Kraslicemi na západě a Petrovicemi na východě. Jejich profilu a zmíněné náhorní plošině odpovídá fakt, že vznikly zvednutím masivu podél zemského zlomu a proto jsou tak přívětivé nejen pro běžecké lyžování.

Stejně jako další česká pohoří, mají i Krušné hory svou hlavní běžkařskou tepnu. Je jím Krušnohorská magistrála, kterou tvoří téměř 150 kilometrů bílých stop. Oproti jiným horám je ale rozdělena do třech částí. Na ně a další možné běžkařské tratě se níže zaměříme.

Ti fyzicky zdatnější mohou zdolat celý tento úsek v kuse. Jeho vzdálenost je přes 40 kilometrů a zavede vás přes Rolavské vrchoviště, kolem Hraničního hory a Zaječího vrchu až pod Horní Blatnou. Další směr naberete po Černé cestě směr Smrčina, nad Hřebečnou, po Hřebenovce a dále k Mrtvému rybníku. Poslední kilometry vás čekají v podobě stoupání pod Božídarským Špičákem k Božídarským rašeliništím, závěrečné metry pak patří sjezdu přímo do Božího Daru.

Kratší běžkařské trasy a okruhy na vás čekají u Bublavy, mezi Olověným vrchem i Tisovcem. Vhodným nástupním místem, ze kterého se můžete připojit právě na Krušnohorskou magistrálu, je například trasa z Přebuzi, pod Smrčinou k rozcestí Pod Vysokým vrchem. Napojení je také vhodné v Horní Blatné či trasou z Abertamy.

V této části Krušných hor najdete také velké množství běžecký stop v okolí Vysoké Pece, Nového Města či u samotného Božího Daru, kde západní část magistrály končí.

Nejkratší část Krušnohorské magistrály startuje pod vrcholem Macecha u obce Loučná pod Klínovcem a měří necelých 11 kilometrů. S ohledem na to, že se různé zdroje popisující dostupnost této trasy rozcházejí, doporučujeme se o její aktuální podobě informovat například v nástupních místě Skiareálu Klínovec.

Předpokládaný jedenáctikilometrový okruh odstartujete kousek od parkoviště Nad Neklidem, lesní trasou pod lanovou dráhou Prima Expres. Ta vás zavede až nad obec Suchá, odkud vás čeká mírné stoupání do Pytlácké rokle. Traverzou budete dále pokračovat pod lanovkami Skiareálu Klínovec ke stejnojmennému rozcestí.

Východní úsek Krušnohorské magistrály začíná až u Mezihořského vrchu, který se nachází přibližně necelé čtyři kilometry nad vesnicí Boleboř. Od Mezihořského vrchu se stezka klikatí směr východ nad Helenčinými vodopády do Lesné. Odtud míří do lesu Medvědí skály a Ličšího vrchu, které obejde ze severu, spadne jižním směre, aby se po kilometr opět otočil a zamířil k Nové Vsi v Horách. Tato trasa měří necelý 13 kilometrů.

Magistrála se pak ubírá k téměř třicetikilometrovému úseku směr Mníšek. Po té dále téměř kopíruje hranice s Německem, kdy za vrcholem Jelení hlava pokračuje k vodní nádrži Fáje. U ní se rozdvojuje na dvě trasy, které se opět protínají nad obcí Dlouhá Louka.

Na další úsek hlavní tepny Krušnohorských hor se můžete vyrazit právě z Dlouhé Louky. Trasa vás zavede kolem Vrchu Tří pánů, dále pak kolem Nového Města do horské chaty Vitíška, u které můžete vyzkoušet dokonce závodní běžkařský okruh. Kdo bude mít dostatek sil, pokračuje po vrstevnici směr Cínovecké slatě. V tento moment budete mít v nohách necelý 14 kilometrů.

Magistrála pak uhýbá východním směrem přes Husův vrch, kolem Cínoveckého hřbetu a Sedmihůrské vyhlídky a na vrchol Komáří hůrky, na kterém budete na svém 24. kilometru.

Nyní se dostáváme do posledního úseku Krušnohorské magistrály, který měří necelých 30 kilometrů. Ten pro vás může končit po 18 kilometrech na trase Komáří Hůrka - Habartice - Adolfov - Krásný Les v Petrovicích nebo je možné pokračovat až na samotný konec magistrály. Ten se nachází pod Děčínským Sněžníkem. V tom případě projedete nad obcí Tisá a Tiskými stěnami. Svou běžkařskou pouť pak zakončíte po přidaných 10 kilometrech v Přední Vsi pod Sněžníkem.