Hlavní obsah

Cyklistika v Krkonoších: Tipy na cyklovýlety v nejvyšším českém pohoří

Naše nejvyšší pohoří nabízí jak spousty zajímavých turistických tras, tak samozřejmě také plno příležitostí pro nadšence cyklistiky. A jelikož zajímavých tras je zde opravdu hodně, rozhodli jsme se nějaké vybrat a krátce vám je představit.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Hluboké smrkové lesy plné borůvčí, rašeliniště, vysoké vrcholky a sedla i historické budovy a zajímavosti. To vše i mnohem víc nabízí Krkonoše, a jak jinak si je užít než ze sedla horského, silničního nebo třeba gravelového kola. Nabízíme vám pět námi vytipovaných cyklotras, možností výletů jsou ale desítky, k dispozici s popisem i podrobnými trasami jsou na oficiálních stránkách Krkonoš.

#CyklotrasaVzdálenost / převýšeníTrasa
1.Borůvková cesta50 km / 1430 mVrchlabí - Špindlerův Mlýn - Vrchlabí
2.Krkonošská diagonála73 km / 2440 mŽacléř - Harrachov
3.Krkonošský okruh134 km / 2280 mVrchlabí - Karpacz - Harrachov - Vrchlabí
4.Harrachova cesta55 km /1400 mJilemnice - Jilemnice
5.Krakonošova cesta64 km / 1650 mPec pod Sněžkou - Vrchlabí - Pec pod Sněžkou
pozn. redakce: Vzdálenost je uvedená přibližně.

Borůvková cesta

Tahle cyklotrasa vás zavede do hlubokých smrkových lesů plných keříčků s borůvkami, odtud její název. Ten je spojený také s jedním vrcholem na trase, kopcem Žalý, který dříve nesl německý název Heidelberg - v překladu Borůvková hora. Po cestě je k vidění také několik pozůstatků starých hrází, pomocí nichž se využívaly vodní toky k transportu dřeva. Například více než stoleté dílo na potoku Čertova strouha v blízkosti Boudy u Bílého Labe.

Celý výlet začíná ve Vrchlabí, odkud následuje stoupání přes Benecko až právě k rozhledně na vrchu Žalý. Poté následuje rovinatější pasáž přes Janský vrch až do Horních Míseček, odkud sjedete do Špindlerova Mlýna. V něm trasa vede přejetím Bílého mostu přes Svatého Petra kolem lyžařského areálu Stoh a dále po cyklostezce stoupáním přes nejvyšší bod celé trasy až k Boudě u Bílého Labe.

Následuje klesání zpět do Špindlerova mlýna podél řeky Bílé Labe a výšlap po Dřevařské cestě až na Krásnou pláň. Závěrečný příjemný sjezd vás zavede zpět do Vrchlabí, kde celá 50kilometrová trasa také končí. Jedná se o poměrně náročný výlet s množstvím stoupání a změnami terénu, který vás ale zavede do nádherných hlubokých lesů Krkonoš.

Krkonošská diagonála

Tahle cyklotrasa, jak již název napovídá, vás provede napříč celým krkonošským pohořím. Jedná se o nejkopcovitější cyklovýlet z našeho výběru, na 72 kilometrech nastoupáte více než 2400 výškových metrů a to je už docela slušná porce. Můžete se ale za odměnu těšit na spoustu dechberoucích výhledů. Co se povrchu týče, užijete si jak asfaltové a zpevněné cesty, tak i náročnější terén.

Zvolíte-li variantu z východu na západ, vaším startovním bodem bude Rýchorské náměstí ve městě Žacléř, odkud zahájíte první stoupání. Přes Rýchorský kříž a Horní Albeřice dojedete podél česko-polských hranic do Dolní Malé Úpy. Poté projedete Spáleným Mlýnem, kolem Janových Bud do Pece pod Sněžkou, z které následuje nejnáročnější stoupání na celé trase. Po dojetí na Výrovku vás ale při dobrém počasí čekají nádherné výhledy, které za tu dřinu rozhodně stojí.

Přes Zadní Rennerovky a Hříběcí Boudy sjedete do Strážného, odkud je to jen kousek do Špindlerova Mlýna. Po Bílém mostu překonáte řeku Labe a vydáte se opět směrem vzhůru do Horních Míseček. Po sjezdu na Dolní Mísečky vás čeká poslední náročný výjezd na Dvoračky. Pak už jen přes Ručičky a Ryžoviště do Harrachova, kde celá trasa končí. Na tento nádherný cyklovýlet je bezpochyby potřeba dostatečná fyzická zdatnost, možností je ale také rozdělení si trasy na víc částí a využití noclehu v jedné z horských chat.

Krkonošský okruh

Nejdelší trasa na našem seznamu vás provede kolem celého pohoří, nakouknete tedy i na polskou stranu hranic. Krkonošský okruh měří přes 130 kilometrů, na kterých zdoláte více než 2000 výškových metrů. Jelikož trasa vede výhradně po silnicích a zpevněných cestách, je vhodná především pro silniční nebo gravelové kolo. Start i cíl okruhu je ve Vrchlabí a objet si ho tedy můžete z obou stran.

Když se vydáte východní variantou, čeká vás nejprve cesta do Janských Lázní a následně dlouhé a náročné stoupání přes Horní Maršov, Temný Důl a Spálený Mlýn až do nejvyššího bodu celé trasy - na hraniční přechod Pomezní Boudy v Horní Malé Úpě. Polsko vás přivítá klesáním až do města Kowary, ze kterého zase vystoupáte do Karpacze, ve které je k vidění unikátní dřevěný kostelík Wang přivezený z Norska. Následně se vydáte dolů kolem rybníka Sosnówka směrem Szklarska Poreba, kolem které jsou k vidění úchvatné skály a vodopády.

Posledním náročným vystoupáním do sedla se vrátíte zpět na českou stranu Krkonoš do Harrachova, kde pokoříte stokilometrovou hranici. Podél toku řeky Jizery dojedete do Jablonce nad Jizerou, následně podél menší Jizerky do Jilemnice a do cílového Vrchlabí už na vás čeká jen závěrečný sjezd. Tato velmi náročná trasa je určena bezpochyby pro trénované cyklisty, kteří si tak budou moci vychutnat výhledy na nejvyšší české pohoří ze všech jeho stran.

Harrachova cesta

Harrachova cesta je ideální trasou pro všechny milovníky šlechtických rodů a historie. Podíváte se totiž po dřívějším panství tohoto slavného rodu, jehož členy bylo mnoho významných osobností. Více než 50kilometrová cyklotrasa vede jak po asfaltových a zpevněných cestách, tak i po více terénních pasážích.

Start trasy je u Krkonošského muzea v Jilemnici, ze které se vydáte zámeckým parkem směr Háje nad Jizerou, kde jsou k vidění pozůstatky hradu Sytový. Následuje stoupání přes Roprachtice až k Vysokému nad Jizerou, těsně před ním ale uhnete na žlutou turistickou trasu a sklesáte do Hradska k řece Jizeře. Poté přes Stromkovice vystoupáte až na nejvyšší bod celé trasy, který se nachází téměř 900 metrů nad mořem.

Kolem Jestřábí v Krkonoších sklesáte k Jizerce, následuje série menších stoupání a kolem Benecka a Horní Branné, ve které Harrachové během třicetileté války koupili zámek a tím se poprvé dostali do Podkrkonoší. Z Valteřic vás už zelená turistická značka zavede zpět do Jilemnice, kde celý výlet končí. Trasa je dlouhá 55 kilometrů a nabízí poměrně úctyhodné převýšení přes 1400 výškových metrů.

Krakonošova cesta

Pátou a také poslední cyklotrasou v našem výběru je Krakonošova cesta. Kvůli velkému převýšení, úsekům v náročnějším terénu a délce přesahující 60 kilometrů se jedná o poměrně náročnou trasu pro zdatnější cyklisty. Námaha je ale vykoupena mnohými úchvatnými panoramaty.

Začátek i konec trasy je v Peci pod Sněžkou, ze které se nejprve po modré turistické značce vydáte do Velké Úpy a dále po zelené kolem Černohorských rašelinišť po 1. Krkonošské cyklo NS až na takzvaný Václavák ke Kolínské a Pražské boudě. Následuje dlouhý sjezd přes Tetřeví boudy, Zlaté návrší, skiareál Hanapetr a Dolní Dvůr až do Horního Lánova. Z něj si můžete udělat odbočku třeba na oběd do Vrchlabí a posilnit se před nejnáročnější částí výletu.

Ze Strážného totiž přichází na řadu dlouhý a náročný výjezd do nejvyšších částí Krkonoš. Po červené turistické značce vystoupáte přes Hříběcí boudy, Přední Rennerovky, Zadní Rennerovky, kolem známe Chalupy Na Rozcestí až na nejvyšší bod trasy - na Výrovku. Při dobrém počasí si budete moct užít nádherné výhledy na okolí. Závěrečný sjezd do Pece pod Sněžkou už je pak doslova za odměnu.

Máte nějakou oblíbenou cyklotrasu v Krkonoších, která není zmíněna v článku? Dejte nám vědět do komentářů.