Krásy střední Evropy na kole. Zažijte neobvyklou dovolenou na cyklotrase Praha–Vídeň

Kromě titulu první dálkové trasy na území ČR se trail Praha–Vídeň pyšní označením „první greenway stezka ve střední Evropě“. Co však přesně anglické slovo greenway popisuje?

V překladu se jedná o „zelenou cestu“, která odkazuje na značení tras, komunikací a přírodních koridorů, jež splňují ekologickou i sportovní funkci. Prakticky tyto cesty zlepšují možnosti dopravy, rekreace i turistiky a vyzývají ke zdravějšímu životnímu stylu, který jde ruku v ruce s udržitelností místních zdrojů. Cyklistickým bonusem je pak spolupráce s certifikací „Cyklisté vítáni“. Tato iniciativa zase určuje místa vhodná pro cyklisty, ať už se jedná o památky, ubytování, či stravování.

Vraťme se ale přímo zpět k cyklostezce Praha–Vídeň. Její délka měří 470 km, z nichž se přibližně 360 km nachází na území ČR. Zvládnout tuto cestu byste měli za 7–10 dní v závislosti na průběžných zastávkách. Trasa je současně vedena tak, abyste se vyhnuli silnicím s vysokou frekvencí dopravy. Místo startu se nachází u Nepomuckého rybníka v Praze-Stodůlkách, konečnou destinací je pak městská část Stammersdorf ve Vídni.

Avšak dílčím i pro vás konečným cílem cyklistického putování může být jakákoliv část této středoevropské cyklostezky. Pojďme se na zásadní průjezdní body, zajímavé památky i kouzelná přírodní místa podívat podrobněji.

Od Nepomuckého rybníka, kde se nachází start vaší cyklopoutě, se stezka stáčí do prvního malebného místa, kterým je Prokopské údolí. Přírodní oázu vystřídá industriální pohled, jelikož vás cesta protáhne Barrandovským mostem směr Braník. Další klidnější část trasy opět nastává při vstupu do údolí Kunratického potoka, ze kterého stezka pokračuje přes Chodov až do průhonického lesoparku, ve kterém můžete navštívit i tamní zámek.

Z Prahy cesta míří směr Velké Popovice, před kterými odbočí na Kamenici a následný Týnec nad Sázavou. Šestitisícové městečko v údolí řeky Sázavy nabídne k návštěvě románský hrad i muzeum. Dalším záchytným bodem jsou obce Neveklov a Sedlčany s nedalekým Červeným Hrádkem, který můžete znát například z legendárního filmu Trhák. Podél sedlčanské přehrady stezka zabočí na jihovýchod a nasměruje vás na Sedlec-Prčici, přes Střezimír až k Táboru.

Středověké město Tábor si jistě svou atraktivitou zaslouží několikahodinovou zastávku. Kromě historického centra si můžete odpočinout u nejstarší vodní nádrže střední Evropy s názvem Jordán, případně navštívit naopak nejmladší zoologickou zahradu ČR. Z Tábora se cyklistická cesta vydává kolem Sezimova Ústí do Plané nad Lužnicí.

Pod Deštnou se pak nachází malebná zastávka Červená Lhota se svým vodním zámkem, který jste mohli vidět například v pohádkách Zlatovláska či O zatoulané princezně. V pohádkovém duchu se ponese také následná návštěva Jindřichova Hradce, jehož dominantu tvoří stejnojmenný zámek, který je třetím největším komplexem v ČR. Kdo příliš nefandí památkám, určitě ocení návštěvu místního pivovaru či bývalého vodního mlýna. Za malou odbočku z původní cyklostezky Praha–Vídeň také stojí návštěva Jindrovy naučné stezky kolem rekreačního rybníka Vajgar.

Po návštěvě dvacetitisícového Jindřichova Hradce začne stezka odbočovat kolmo na jih, kde se u Novomlýnského rybníka téměř dotkne hranic s Rakouskem. Symbolickou zastávkou, od které odbočuje stezka přímo na východ, je Kámen republiky, jenž zde byl umístěn jako důkaz odhodlání bránit v roce 1938 hranice někdejšího Československa. Trasa dále vede přes Novou Bystřici, kolem hradu Landštejn až do nejzápadnějšího města Moravy Slavonic.

Následující úsek vás povede mírně zvlněnou krajinou v oblasti hranic, narazit tak můžete na více či méně zachovalé zbytky prvorepublikového opevnění i zbytky bývalé železné opony. Mírnou odbočkou od hranic je pak návštěva Uherčic a jejich stejnojmenného zámku. Dále stezka pokračuje směr národní park Podyjí, do kterého vstoupíte nedaleko dalšího překrásného zámku, kterým je Vranov nad Dyjí.

Vranovský meandr vás proti proudu řeky nasměruje k možnosti využít pořádný odpočinek v podobě koupání u vodní nádrže Vranov. Zajímavým zážitkem pak může být návštěva visuté lávky, která spojuje pravý a levý břeh Dyje. Cesta však zůstává na levém břehu toku a vede do Švýcarského údolí. Stezka stále pokračuje jihovýchodním směrem skrz vesnice Lesná, Lukov a Podmolí. U vyhlídky Železné schody se trasa spojí s Šobeskou cestou, která vás zavede do první vinařské zastávky s názvem Šobes.

Po překročení Dyje jižním směrem a tím výstupu z národního parku se před vámi otevře typická jihomoravská krajina plná vinic, polí, malebných kostelíků i vinařských sklepů. Vaše stezka povede dále jen několik kilometrů od hranic i od řeky Dyje skrz Jaroslavice, Hevlín až do proslulého a prosluněného Mikulova.

Vstupem do Mikulova a následným pokračováním současně překřížíte chráněnou krajinnou oblast Pálava. Pokud vám to čas dovolí, určitě na okamžik „sejděte z cesty“ a zamiřte směr vodní nádrž Nové Mlýny s vesničkami Pavlov a Dolní Věstonice. A nezapomeňte zdolat kopec s názvem Děvín. Zážitek rozhodně bude stát za to!

Rozhodnutí přichází na křižovatce u Muzea železné opony, které se nachází nedaleko hraničního přechodu, jímž pokračujete po stezce dále do Rakouska. Avšak zásadní zastávkou, kterou nesmíte minout, jsou blízké Valtice. Za návštěvu rozhodně stojí památka UNESCO s názvem Lednicko-valtický areál, které vévodí také krásný zámek. Podívat se můžete do valtického podzemí či koštovat víno v místních sklípcích.

Pro pokračování ve stezce Praha–Vídeň i mimo území ČR přejedete hranice na přechodu Valtice/Schrattenberg, jehož název odkazuje na první rakouskou obci, přes kterou vaše zahraniční cesta vede. Stezka dále prochází obcemi Poysdorf a Walterskirchen, kdy ve druhé jmenované naleznete stejnojmenný barokní zámek.

Necelých 40 km od Vídně pak projedete desetitisícovým Mistelbachem, za vesničkou Eggersdort začne stezka nabírat téměř kolmý jižní směr ukazující na rakouskou metropoli. Předposlední větší zastávkou před Vídní bude město Wolkersdorf im Weinviertel ležící na původní císařské cestě, která nejenže spojovala historickou Prahu s Vídní, ale také byla propojením Baltu s Jadranem.

Před vámi je posledních 15 kilometrů, které projedete oblastí bývalého rakouského opevnění postaveného v roce 1866 v průběhu rakousko-pruské války. Cílovou destinací je pak městská část Stammersdorfer a její park u bývalého historického nádraží předělaného na tramvajové nástupiště. To vám poslouží pro přiblížení na další spoje, které vás z Vídně zavezou zpět domů.

Dobrodruzi, kteří se na cyklistickou „poutní cestu“ vydají, mohou využít několik pomocníků, a to v podobě oficiálního webu Greenway Praha–Vídeň nebo stránky, která monitoruje vhodná ubytování pro cyklisty s názvem „Cyklisté vítáni“.