Článek
Harrer spolu s Anderlem Heckmairem, Fritzem Kasparkem a Ludwigem Vorgem završil v červnu 1938 mnohaleté úsilí o průstup "stěny smrti", která do té doby nepustila na vrchol hory žádného z odvážlivců a vyžádala si mnoho životů. Rakousko-německá čtveřice se stala národními hrdiny.
Harrer se díky úspěšnému výstupu na Eiger dostal do německé expedice, která v roce 1939 odcestovala do Himálají s cílem pokořit osmitisícový Nanga Parbat. Během pobytu expedice v horách ale vypukla válka a horolezci byli zadrženi jako zajatci britskou armádou a internováni v severní Indii. Odtud se Harrerovi spolu s Peterem Aufschnaiterem podařilo uprchnout do - v té době pro cizince zakázaného - Tibetu.
Rakouský dobrodruh se dokázal dostat až do hlavního města Lhasy, kde se později stal učitelem tehdy jedenáctiletého 14. dalajlamy Tenzinga Gyatsa. Tibet opustil v roce 1951 krátce poté, co zemi obsadila Čína. Přátelské vztahy s dalajlamou ale udržoval stále.
O svém pobytu na 'střeše světa' Harrer napsal román Sedm let v Tibetu, který se v 90. let dočkal zfilmování s Bradem Pittem v hlavní roli. Harrer rovněž podnikl mnoho cest, mimo jiné na Borneo nebo do Brazílie, a sepsal z nich více než 20 knih.
