Článek
Pět ze šesti lezců na prvních dvou boulderech topovalo. Mezi nimi i Flohé, jenž na každou ze čtyř částí finále chodil jako první. Třetí cesta byla pro závodníky nejtěžší. Třiadvacetiletý Němec se opakovaně pokoušel dostat alespoň do zóny, jenže neúspěšně.
„Už jsem to vzdal," říká Flohé s tím, že si při úvodním kroku opakovaně pochroumal a sedřel koleno. Jenže od stěny v tu chvíli neodešel, vzal do ruky kartáče a poslední desítky vteřin čtyřminutového limitu věnoval čištění boulderů pro dalšího závodníka v pořadí. Tím byl právě Adam Ondra.
„Úžasné. Je skvělé vidět, že si navzájem přejeme a hrajeme v duchu fair play," komentuje situaci Ondra. „Hned po dolezení jsem s Yannickem mluvil, říkal mi o tom. Děkoval jsem mu, výborně to připravil. Myslím, že atmosféra mezi námi je přejícná a udělal by to pro kohokoliv," kvituje.
Ve stejném duchu mluví i Flohé. „Připravil bych boulder pro každého," zdůrazňuje. Závodníci si mohou očištění chytů vyžádat i během svého představení. „Jsou tam pomocníci, ale často si to radši čistíme sami, protože nejlépe víme, kdy je potřeba kartáček a co ofouknout," vysvětluje Ondra.
V tento moment šlo soutěžení minimálně na chvíli stranou. „Je to vzájemný respekt. Doufám, že fakt, že lezení je olympijský sport, na tom nic nezmění," věří Ondra, který třetí finálový boulder nakonec vylezl, což se dále povedlo jen vítěznému Korejci I To-hjonovi. Oba topovali na všech čtyřech boulderech, Ondra ale potřeboval více pokusů, proto bral nakonec druhé místo. Stříbro má však pro českou jedničku příchuť zlata.