Prokletí sezony prolomeno. Mladá česká naděje se opět cítí šťastně

„Mám strašně velkou radost. Jsem strašně ráda, že se mi podařilo prolomit prokletí sezony, kdy se mi nedařilo. Déle než sezonu jsem ani nevěřila, že na to mám, že dokážu lézt dobře. Byla jsem spokojená už s kvalifikací a semifinále, kdy se mi lezlo dobře," říká Adamovská v rozhovoru zaslaném českým médiím. S výkonem 44+ nestačila pouze na Slovinku Vitu Lukanovou, jež zapsala 46.

Jak moc vás povzbudil semifinálový triumf?

Velmi, ale zároveň to byl velký tlak, protože holky lezly až na konec po chlapech a já tedy jako úplně poslední závodník ze všech. Bylo to trochu stresové a zároveň povzbuzující. Zlato nakonec nebylo tak daleko, chybělo pár kroků. Mohla jsem se tam lépe srovnat, ale myslím, že jsem na to neměla. Vydala jsem ze sebe 95 procent a stříbro je pro mě úspěchem.

Na předešlých Světových pohárech v obtížnosti v Innsbrucku a Chamonix z toho bylo 27. a 18. místo. V čem byl teď největší rozdíl?

Rozhodla jsem se, že nechci lézt na 30 procent, že se musím soustředit jen na cestu a ne na okolní vjemy. Stoprocentně jsem se soustředila pouze na jednotlivé kroky. To byl zásadní rozdíl.

Je pro vás Briancon speciálním místem? V roce 2021 jste tam v obtížnosti Světový pohár dokonce vyhrála.

Určité má místo v mém srdci. Přemýšlím, že se sem přestěhuji. (smích) Daří se mi tady. Nevím, čím to je. Nová stěna mi sedí, je to také o velkém davu lidí. Přišlo asi devět tisíc fanoušků. Atmosféra byla úžasná, což strašně nabudí a dodá závodníkům strašně síly.

Dají se oba úspěchy srovnat?

Stříbro je možná dokonce lepší než zmíněný triumf, protože tento rok bylo daleko více závodnic. Pro mě je malé osobní vítězství, že se na laně zase cítím dobře a šťastně. Je to povzbuzení a motivace pro srpnové mistrovství světa, na které se připravuji.