Poslední tréninky, pak krátký odpočinek. Udělali jsme kus práce, těší Ondru před domácím SP

V pražských Letňanech absolvoval Ondra jeden z lehčích tréninků. „Nejdříve hodina důkladného rozcvičení a pak hodina trénink. Je to spíše o zkoušce boulderů, které se mohou v závodě objevit," vysvětluje s tím, že v hlavním městě je jen na otočku. Odpoledne se přesouvá zpět do Brna.

Tam ve středu absolvuje ještě jednu kratší jednotku, pak bude s rodinou a regenerovat před páteční dopolední kvalifikací. „Nerad mám klid dva dny před závodem. Cítím se pak možná více odpočatý a silný, jenže nerozhýbaný. Do Prahy se vrátím čtvrtek večer," popisuje své plány na další dny.

Jak sám říká, bouldering není jeho nejoblíbenější disciplína. Přesto z ní má zlato a dvě stříbra ze světových šampionátů a bronz z loňského ME v Mnichově. Na Letné mu prý ani nejde tolik o umístění.

„Častokrát jen tak tak postoupíte do semifinále, to vám poté sedne a jdete do finále z prvního místa. Nemusím si nutně odvézt nějaký super výsledek, bylo by příjemné mít dobrý pocit ze samotného lezení. Snažím se závod brát jako každý další a nezvyšovat na sebe tlak. Nejdůležitější je srpnové mistrovství světa, kde se budou rozdělovat první místa pro olympiádu," vyhlíží vrchol sezony.

Slova závodníka potvrzuje i trenér Petr Klofáč: „Celá sezona je časovaná na MS v Bernu. Víkendový závod je pro nás ze sportovního hlediska jen zastávka, byť samozřejmě důležitá." Oba se na atmosféru na Letné těší, zejména pak na případné finále, které se uskuteční už pod umělým osvětlením.

Poslední tréninky ukazují, že forma nejlepšího českého lezce by mohla být dobrá. V úterý dokázal Ondra zvládnout i bouldery, které mu v minulosti příliš nešly. „Adam je chytrý sportovec, proto vybírám prvky, které se mu nelíbí a nebudou mu sedět. Skoky nebo bouldery bez nohou nejsou vůbec jeho styl. Takže pokud mu teď dařilo, jen mu to zvedne sebevědomí. Panuje dobrá nálada," praví Klofáč. „Ano, udělali jsme kus práce, proto na víkend panuje natěšení," souhlasí Ondra.

S Klofáčem hodně využívají video. Jednotlivé pokusy trenér natáčí, případné nedostatky si pak mohou společně ihned zanalyzovat. Hlavně v momentě, kdy je daný boulder náročný na koordinaci. „Když se pokus nepovede, pouštíme si ho hned. Když je krok specifický, koukne se následně i fyzioterapeutka, rozebereme, proč to nefungovalo, když technicky je vše správně," vysvětluje Klofáč.

Bohužel toto je možné pouze při tréninku. „Problém je, že na závodech se natáčet nemůžete, abyste během časovému limitu na sebe kouknul. Určitě by to pomohlo, často skáčete na boulder, který z místa odrazu není vidět," doplňuje Ondra, jenž si pravidelně během tréninku sundává a opět nazouvá lezečky. „V těch na moderní formu boulderingu mě nohy nebolí, ale nechci si boty potit. Čím více jsou lezečky zpocené, tím více v nic noha klouže," konstatuje.

Snadné ale není vůbec vytipovat v Česku místa, na kterých se lze na největší mezinárodní akce připravit. „Najít boulder, který by byl pro mě dostatečně obtížný, není problém. Doma v Brně mám takových stěn spousty, ale hlavně Spray wallech, což znamená, že na stěně jsou stovky až tisíce chytů a vy si můžete cestu vymyslet sám," ujasňuje Ondra s tím, že na těchto stěnách se nedá postavit moderní závodní styl.

„Ten je nejen o skákání z jednoho chytu na druhý, ale často skáčete třeba přes další dva. Dělají se i akrobatické kousky. Tento typ boulderu musí někdo vymyslet a vyzkoušet," dodává.