Článek
Mnichov (od našeho zpravodaje) – Když lezci přišli pod stěnu před soutěží v obtížnosti na šestiminutovou prohlídku cesty, chvíli ji zblízka i dálky studovali samostatně, pak vznikly debatní dvojičky, nebo trojice, které si vyměňovaly pohledy, jak se co nejlépe dostat nahoru. A lezci nejsou sobci, co by svůj recept tajili.
„Ono je rozumné s ostatními komunikovat a slyšet jejich nápady. Kdybych se uzavřel do sebe, sice mám už spoustu zkušeností, ale nějaká věc mě vůbec nenapadne,“ popisuje Ondra strategii.
Vicemistr Evropy v lezecké kombinaci Adam Ondra.
„Po prohlídce mám většinou jasnou představu, jak to polezu. Ale také vím, že v nějakém místě to třeba takhle nepůjde, protože mi spolulezec říkal, že to poleze jinak. A pak na stěně se třeba v půl sekundě rozhodnu, že polezu podle něj,“ popisuje český lezec, jenž na evropském šampionátu v Mnichově posbíral kompletní sadu medailí.
A ve čtvrtek cestu rozebírali právě se Schubertem coby dva největší favorité po boulderingové části kombinace. „A paradoxně říkal, že nahoře by se měla zvednout noha. Měl pravdu,“ pousmál se Ondra. Právě předposlední chyt stěny rozhodl. Schubert se na něj dostal, Ondra ne. A pak si trochu vyčítal, že právě více nevyužil nohy.
„Každý si řekneme svůj názor, myslíme ho upřímně. Stejně se rozhodujeme nakonec v ten konkrétní moment, může se stát, že mi najednou bude jasné, že se to má lézt úplně jinak, než jsem myslel při prohlídce,“ připouští 29letý Ondra.
Se Schubertem se potkal ještě na stupních vítězů, ale na dlouho se neloučili. Hned v pátek vyráží Ondra s manželkou a synem Hugem na měsíc lézt do Norska do oblasti Flatanger, kde před pěti lety vytyčil linii Silence a po úspěšném přelezu jí oklasifikoval dosud nepoužitou obtížností 9c. „Jsou tam ještě některé další projekty. A jedeme tam společně i s Jacobem Schubertem, takže polezeme spolu,“ usmál se.
