Hlavní obsah

Dobitý Jaroš postavil třetí tábor, po sestupu plánuje vydatný odpočinek

PRAHA/KÁTHMÁNDÚ

Únavou stál sotva na nohách, dobitý byl jako pes. Po včerejším neúspěchu se ale Radek Jaroš v úterý dokázal i v kazícím se počasí do třetího postupového tábora pod Everestem a Lhoce vydrápat a postavit stan ve výšce 7210 metrů. „Stálo mě to strašně sil, zítra mažu do základního tábora a možná ještě níž,“ vyprávěl český horolezec do telefonu mezi záchvaty kašle.

Foto: Radek Jaroš

Stan Radka Jaroše ve druhém výškovém táboře.

Článek

Jaroš opouštěl druhý tábor ve výšce 6600 metrů za svítání a ve více než dvacetistupňovém mrazu a odpoledne dosáhl zatím nejvyššího bodu na své sóloexpedici na Lhoce. A zatímco na velikonoční pondělí se totálně vyčerpaný rozhodl ve výšce 6900 metrů k sestupu do CII, dnes vystoupil o potřebných tři sta metrů výš. „Včera jsem to nezvládl, nebyla síla. Chtě nechtě jsem musel vzpomínat na loňskou expedici na Gašerbrumy, kdy jsme se dělili o náklad tři. Teď jsem na všechno sám a i když mám o něco méně materiálu, tak je to nelidská dřina,“ líčil.

Horolezcům na Everestu a Lhoce začalo znepříjemňovat život sněžení, podle Jaroše se ale dalo pokračovat ve výstupu. „Padá, ale ne moc. Někteří to zabalili, ale šlo to. Nad druhým táborem jsem ale ve stěně sám,“ popisoval Jaroš. Na samotu, s níž se musí vyrovnávat, si prý už zvykl. „Dal jsem se do boje, tak to musím zvládnout. Ale třeba včera jsem se sentimentem vzpomínal na své první lezecké Velikonoce se svou holkou na Prachově,“ poznamenal se smíchem, který jej donutil k dalšímu kašli.

Průstup nebezpečnými trhlinami ledopádu Khumbu, který stojí v cestě na Mt. Everest a Lhoce.foto: Radek Jaroš

Musí dolů

Třetí postupový tábor by měl být podle ideálního scénáře posledním před útokem na vrchol Lhoce (8516 metrů). „Cestou k vrcholu bych postavil ještě jeden stan, ale ten by sloužil jen ke krátkému odpočinku,“ přiblížil během přípravy jídla a pití. Ve výšce přes sedm tisíc metrů chce Jaroš strávit dnešní noc a zítra sestoupit až do základního tábora (5300 metrů).

„Pak se uvidí, možná půjdu ještě níž. Base camp pod Everestem je dost vysoko a regenerace není dostatečná. A já ještě nejsem pořádně aklimatizovaný. Počasí se má zlepšit, ale musím prostě dolů,“ konstatoval v pátek 47letý dobrodruh, který v Nepálu usiluje o svou dvanáctou osmitisícovku.

Čas českého horolezce nijak netlačí. “Škoda toho počátečního zdržení, kdy jsem v základním táboře čekal bezmocně na zpožděný materiál. Ale permit mám do konce května, takže není kam spěchat. A kvalitní aklimatizace je klíčem k úspěchu,“ dodal Jaroš.

Související témata: