Článek
Jaký je hlavní důvod vašeho konce?
V Mostě to je spíš amatérský hokej. Většina kluků současně chodí do práce nebo dělají vysokou školu a v poslední době jich chodilo na tréninky málo. Není se co divit, s hokejem je to těžké skloubit. Víceméně jsem měl každý den na tréninkách trochu jiný tým a čekali jsme, jaké hráče nám na doplnění pošlou z (partnerského) Chomutova. V kompletním složení jsme odehráli snad jen dva zápasy.
Takové nástrahy jste ale musel v klubu třetí nejvyšší soutěže dopředu tušit, ne?
To ano. Porovnávám to teď s rovněž druholigovým Ústím nad Labem, kde jsem trénoval minulou sezonu. Tam ale do práce chodili jen tři čtyři kluci. V Mostě to bylo jiné. Několikrát se nám stalo, že kluci, kteří dělají hasiče, nemohli na hokej, protože museli držet pohotovost, přestože neměli službu. Tak jsme museli hrát s kluky, kteří ještě před rokem hráli třetí nebo čtvrtou nejvyšší juniorskou soutěž. Se vší úctou k nim, jsou pracovití, ale hned s nimi dospělý hokej hrát nejde. Je to pro ně velký skok.
Předpokládám, že byste rád v blízké budoucnosti získal nové angažmá.
Samozřejmě, protože hokej mě pořád baví. Ta nabídka by ale musela přijít z profi úrovně. Třetí nejvyšší soutěž je fakt vyloženě amatérská.
Po vzájemné dohodě jsme s panem Růžičkou ukončili spolupráci. Důvodů bylo víc; včetně zdravotních; víc bych to ale nechtěl rozpitvávat. Prostě jsme usoudili, že oboustranně bude lepší ukončit spolupráci.
V případě vhodné nabídky jste připravený naskočit ihned?
Jo, ale nehrotím to. Uvidím. I proto, že jsem teď měl zdravotní problémy. Za pětadvacet let, co trénuju, se mi nikdy nic nestalo. A teď jsem si v Mostě nejdřív zlomil ruku a nově jsem si něco udělal s ramenem. Říkám si, že to snad ani není možné. (směje se) S tím ramenem už ale na operaci nejdu, jedna mi stačila.
Jak se vám poslouchají slova některých expertů a fanoušků, že už vám v trenéřině ujel vlak? Přece jen vaše poslední angažmá v profesionálních týmech - v Litvínově či Slovanu Bratislava - moc úspěšná nebyla.
Žijeme v době, kdy se spíš každý haní. Ta doba je hrozně divná. V hokeji to prostě chodí tak, že vám to někdy šlape a jindy zase ne.
