Článek
Proč u vás vyhrálo zrovna Lahti?
Byla to jediná nabídka, kterou jsme ve Finsku řešili. Když jsem rozhodoval mezi českou a finskou cestou, tak jsem si vybral zahraniční zkušenost. Chci se víc naučit jazyk, posunout se trošku dál.
S kým jste váš přestup konzultoval?
Nejvíc jsme ho řešili s Robertem Spálenkou a Radkem Hamplem ze Sport Investu, který mě zastupuje. Samozřejmě rozhodnutí bylo na mě a rodině. Probírali jsme to opravdu dlouho, říkali si všechna pro a proti.
A jak vám to vycházelo?
De facto nastejno. Ovšem některé bonusy, které pro mě ve Finsku jsou, mi přišly lákavější. Chtěl jsem se co nejvíc posunout. Kdybych měl být konkrétní, asi moje největší slabina je v tuhle chvíli bruslení. A tam by mě to měli naučit nejlíp. To byl jeden z hlavních důvodů pro Finsko.
Lahti skončilo loni ve finské nejvyšší soutěži stříbrné. Sledoval jste ho už v té době?
Do konce sezony jsme nechtěli přestup řešit, abych se mohl plně soustředit na Slavii. Když bylo jasné, že půjdu k Pelikánům, zběžně jsem kouknul na záznam finále, abych věděl, kam jdu.
Budete mít v mládeži i české krajany?
Už delší čas tam působí Adam Bareš, se mnou přichází i Šimon Pohludka z Třince. Budeme mít v Lahti slušnou českou kolonii. Zvlášť když v áčku působí Michal Jordán, Filip Král a Luboš Horký. Co vím, měl bych začít ve dvacítce. Pokud bych se prosadil, zůstanu, jinak půjdu do týmu U18, kam věkově patřím. Tamní soutěž by měla být kvalitnější než česká.
Pelikány spoluvlastní i Valterri Bottas, finský pilot F1. Překvapilo vás to?
Nedávno jsem to zjistil a docela jsem se divil. Ono to má ovšem naprosto logické vysvětlení, jak mi to přiblížil Robert Spálenka. Ve Finsku mají nastavený svůj systém a myšlení o hráčích, takže chtějí, aby tam byl i pohled z jiného sportu, nejen od hokejových profíků. Což je skvělé. Třeba se s ním někdy potkám a dám fotku. Formuli 1 sleduji, můj mladší brácha je do ní úplný fanatik a strhnul i mě.
Z milionové Prahy jste se přesunul do města, které má 120 tisíc obyvatel. Jak se vám líbí?
Už když jsem se tam byl poprvé podívat na týden, zjistil jsem, že je to trošku jiný svět než v Praze. Ať co se týče lidí, nebo města. Přišlo mi, že mají trošku jiné nastavení hlavy, mindset. Nejen v hokeji. Všechno je takové v klidu, všichni jezdili na kole a nebylo to takové hektické jako v Praze. Lahti se mi hrozně líbí. Celkově je to životní změna, na kterou se těším. Doufám, že si co nejrychleji zvyknu. Budu na bytě s nějakým z českých kluků, osamostatním se. To byl také jeden z důvodů odchodu ze Slavie, abych se dokázal o sebe postarat.
A co škola?
Jdu do prváku na gymnázium, budu studovat na dálku a upřímně, je to jeden z mých největších strašáků. Nedokážu si to moc představit, snad to bude fungovat.
Jak se vám opouští Slavia?
Ve Slavii jsem byl od tří let, znám to tam poslepu. Mám ji hrozně rád, vždycky se tam budu hrozně rád vracet. Odchod po třinácti letech je těžký. Od začátku jsem navíc hrál s mladším bráchou Fandou, který chytá. Bude nezvyk nemít ho za zády v brance. Přestupy každopádně k našemu sportu patří. A já se těším na další výzvu.
Jaká byla minulá sezona? V extralize dorostu jste ve 44 zápasech nasbíral 62 bodů (36+34).
Povedená. Podle mě jsme měli výborný tým, bohužel jsme skončili už ve čtvrtfinále play off. Hráli jsme v něm vyrovnaně jak se Zlínem, který jsme udolali, tak s Plzní, která nás vyřadila. Sezonu jsem si užil, měli jsme dobrou partu. Jsem rád, že jsem takhle zakončil působení ve Slavii.
A sezona z pohledu reprezentace?
Se šestnáctkou jsme vyhráli na Vánoce turnaj právě ve Finsku, to byl náš vrchol. Pomůže nám to do dalších let. Další turnaje se už nepovedly. Nový ročník jsem začal jako kapitán U17, kterou trénuje Pavel Patera, a hned jsme ovládli Turnaj pěti zemí v Chomutově. Bohužel jsem si tam zlomil ruku. Ze začátku nebudu moct ve Finsku trénovat naplno, ještě mám ortézu.
Co vám na Lahti řekl bratr Michal Poletín?
Podpořil mě. Když byl v mém věku nebo o trochu starší, taky využil možnost jít do Kanady. Už odmala mi říkal, ať se cizině nebráním. Že si to minimálně vyzkouším a budu vidět, jaké to je.
On je vášnivý myslivec, vy také?
Ano. My jsme spolu prakticky každý den. Táta je myslivec, naučil to bráchu, pak mě, jsme myslivecká rodina. U nás se to dědí. Ve Finsku na tenhle koníček asi čas nebude, ale po nějakých příležitostech se poohlédnu.
Už jste i střílel?
Já ještě nemůžu, ale chodím se členy rodiny, kteří střílet mohou. Doprovázím je většinou s foťákem v ruce.
Jak sledujete bratrovu kariéru?
Vrátil domů do Slavie, což je hezké. Může končit v klubu, ve kterém vyrostl. Splnil si, co chtěl, a je zpátky, kde začínal. Já se teď na cestu vydávám.
A co vaše sny a cíle?
Určitě bych se chtěl jednou podívat do NHL, což je sen každého hokejisty. Doufám, že přestup do Finska je prvním krokem, aby se mi to jednou povedlo. Vždycky jsem fandil Pittsburghu, obdivoval jsem Sidneyho Crosbyho, z mladší generace je teď mým vzorem Auston Matthews z Toronta.