Článek
V zápase jste museli otáčet skóre, hrozil vám konec na turnaji. V prodloužení vám po několikaminutové prodlevě neuznali gól, v nájezdech vám vyšla sázka na střelce i výměna brankářů. To jen tak v kostce. Zažil jste někdy bláznivější utkání? O kolik let jste během něj zestárl?
Hokej přináší bláznivé situace a zápasy. Jako kouč na střídačce ale prožívám každý zápas téměř stejně. Ať už trénuje v extralize, první lize, při play off. Tady ale máte v zádech celý národ a zápas byl šílený. Myslím, že jsem nezastárl jenom já, ale celé mužstvo.
Jak moc vám zbortil plány, s nimiž jste šli do zápasu, brzký přesilovkový gól soupeře, po kterém se Dánové ještě víc mohli soustředit hlavně na obranu?
Věděli jsme, že Dánové extrémně brání a mají tým postavený na totální defenzívě, přes kterou se není jednoduché prosadit. Věděli jsme, že potřebujeme dát gól na 1:0, aby se jejich konzerva mohla otevřít. Bohužel, co čert nechtěl, jsme (Lukáš Klok) udělali další faul z řady totálně nesmyslných a málem nás to vytrestalo. Ono nás to tedy vytrestalo, ale taky jsme se mohli sebrat a jet domů. Od inkasovaného gólu jsme bušili do uzavřené dánské konzervy a naštěstí jsme v ní nakonec našli malý otvor a se štěstím zápas vyhráli.
Musel jste po dvou třetinách za stavu 0:1 v kabině zvyšovat hlas?
Po dvou třetinách už to bylo v klidu, po té první jsem ale v klidu nebyl. Před třetí třetinou jsem viděl, že kluci začínají být v křeči a že zbytečné přilévání oleje do ohně by naopak mohlo jejich nervozitu ještě zvýšit. Přeházel jsem lajny a zkusili jsme kluky zklidnit. Zkusili jsme tímto způsobem vykřesat naději, což se nakonec povedlo.
Útočník Jakub Vrána oslavuje výhru nad Dány s brankářem Romanem Willem.
I díky povedeným nájezdům, v nichž jste měl šťastnou ruku nejen při výběru všech střelců (proměnili R. Hanzl, J. Vrána, Jan Kovář i Chytil), ale i nahrazením Hrubce Willem před pátou sérií. Šlo o náročné a odvážné rozhodnutí?
Jsou to rozhodnutí fatální při hnutí mysli. Buď má člověk šťastnou ruku, nebo ne. Taky jsem mohl zápas svým tahem s brankáři zkazit a byl bych v jiné situaci. Děkuju, že Roman Will do brány šel, a jak se k tomu postavil. Jsem rád, že jsem měl i šťastnou ruku u střelců.
Podle čeho jste je vybíral?
Pár jmen v hlavě máme, ale musím říct, že rozhodla informace od (trenéra gólmanů) Zdeňka Orcta, že brankář soupeře (Dahm) se musí rozhýbat. Proto jsme volili hráče, kteří nezakončují pouze z přímé střely, ale ty, kteří dokážou s brankářem zamanipulovat. Taková informace šla během tříminutové pauzy před nájezdy přes Zdeňka Orcta ode mě směrem k hráčům. Říkali jsme jim, že nájezd se musí provést s naznačením a manipulací brankáře do stran. Zdeněk Orct odvedl skvělou práci.
Prozradíte, kdo by jel jako pátý?
Filip Zadina.
Stejně jako v dalším důležitém zápase proti Švédsku vám vyšel obrat zásluhou zlepšeného výkonu ve třetí třetině. Čím si ale vysvětlujete, že první dvě třetiny jste si zase šli jen zahrát hokej, jak říkal Dominik Kubalík?
Nedokážu si to vysvětlit. Chtěli jsme jít do zápasu aktivně, ale bohužel nás zastavilo nesmyslné vyloučení. Tahle režie se nám bohužel neustále opakuje. Dánský gól, na který jsme se detailně připravovali, a přesto ho dostali, nám vzal vítr z plachet. S psychikou týmu to zamávalo. Faul (Lukáše Kloka) měl velký vliv a spousta kluků v šatně si musí uvědomit, jak malé věc může téměř vyřadit tým z mistrovství světa. Už od půlky skupiny hrajeme play off a rozhoduje každý centimetr.
Neznepokojuje vás, že jste ještě nebyli na turnaji schopní odehrát celý zápas způsobem, který byste si představoval?
Vezměte to z druhé strany. Podle způsobu, který bych si představoval, jsme ještě neodehráli téměř žádný zápas, a přesto jsme vážně ve hře o postup ze skupiny. Co se teprve může stát, až přijde zápas nebo zápasy, které odehrajeme podle mých představ...
Čeští hokejisté se radují z gólu, který dal Dominik Kubalík (vlevo).
Pozoroval jste na některých hráčích, že v psychicky náročném zápase, kdy hrozil konec na turnaji, jejich výkon postupně uvadal?
Viděl jsem to, na druhou stranu musím říct, že nikdo z kluků nesložil zbraně. Pořád ale chci od týmu; většiny hráčů; daleko víc. Jsou kluci, kteří hrají skvělý hokej, a jsou vítězové. Ale jsou hráči mladších ročníků, kteří se musejí naučit být vítězi.
Co přesně máte na mysli?
Znamená to zablokovat střelu, vyhodit kotouč z pásma, jít brzo střídat, zaclonit naší střele před bránou. Všechna ta práce, které možná unikne oku fanouška, ale pro tým je strašně důležitá. Bez těchto věcí z našich mladých hráčů lídři nestanou.
Jakub Vrána (vlevo) před brankářem Dánska Sebastianem Dahmem, jemuž pomáhá bek Jesper Jensen Aabo.
Vidíte v současném kádru alespoň některé mladé, kteří tyto rysy a prvky už teď splňují?
Nechci být alibista, nechci tady někoho grilovat a už vůbec se do hráčů nechci strefovat. Spíš jsem myslel, že stát se lídrem neznamená jen střílet branky a být efektní a efektivní. Znamená to i být černý dělník v situacích, kdy tým potřebuje vyhrát. To se spousta kluků z tohoto týmu musí učit. Příklad dává mladým hráčům Honza Kovář, který blokuje střely, dohrává souboje, vyhazuje kotouče. Mluví a křičí, je to neskutečný lídr týmu. Jen doufám, že hráči vidí, co znamená být opravdu lídr týmu.
V úterý vás čeká závěrečný zápas skupiny proti Slovensku. Míníte, že vám jejich hra bude sedět více než ta Dánů?
Se Slováky to bude úplně jiný zápas. Hrají agresivní, ofenzivní a rychlý hokej nahoru dolů, který nám svědčí víc než dánská totální obrana. Nechci něco zakřiknout; chraň bůh; ale myslím, že zápas se Slováky by pro nás mohl být přijatelnější než s Dány, kteří mají velké chlapy bránící modrou a červenou čáru, takže proti nim jdete pořád do plných. Hokej na hraně juda nám evidentně nesedí.
Parádním bekhendovým blafákem proměnl nájezd Robin Hanzl.
Jsou pro vás zápasy se Slovenskem emotivnější než jiné? Nebo už rivalita dvou exfederálních partnerů už opadla?
Určitě to je to speciální zápas. Když se mě zeptáte, komu kromě nás nejvíc přeju postup ze skupiny, tak řeknu Slováky. Hrozně jim fandím, mám je rád, znám tam spoustu kluků osobně a jejich styl mi je hrozně sympatický. Neexistuje ale zápas, ve kterém bych je nechtěl porazit. Proto je to taková animozita. Chci je porazit každý večer, zároveň jim ale fandím. Rozhodně jim ale nebudu fandit v úterý.
Jste rád, že od úterý už budou moci na stadiony v Rize fanoušci, byť v omezeném počtu?
Samozřejmě jsme moc rádi, protože hokej bez diváků je divný.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
