Vůbec nic si nepamatuju, směje se hrdina dvacítky. Mrzí ho smůla českého Kanaďana

Göteborg (od našeho zpravodaje) - Nenápadná akce, tečovaná střela a pak už jen nekončící česká euforie. „Chtěl jsem hlavně dostat puk na bránu, pomohl šťastný odraz. Pak už jsem jenom koukal jak blázen. A cestou ke střídačce hodně křičel,“ culil se Štancl.

Zaskočila ho informace, že jeho střelu si do vlastní sítě srazil kanadský obránce s českými kořeny Oliver Bonk, syn bývalého útočníka Radka Bonka. „Fakt? To jsem nevěděl. To mě mrzí, ale nedá se nic dělat,“ podotkl.

Osmnáctiletý útočník švédského Växjo se postaral i o první gól národního týmu. „Dostal jsem kotouč perfektně do jízdy a viděl jsem, že gólman má místo na bližší tyčce,“ popisoval svůj gól z levého kruhu.

Úvodní třetinu zvládli Češi perfektně. Soupeře zaskočili aktivní hrou a před přestávkou navýšil na 2:0 Cibulka. Od druhé části však Kanada přepnula na vyšší rychlostní stupeň. „Pak nás hodně tlačili. Bylo to ohromně náročné utkání, ale skákali jsme do střel po hlavě,“ oceňoval Štancl.

Co nedokázali zablokovat hráči v poli, pochytal pozorný Michael Hrabal. Nedosáhl jenom na dvě přesné rány do horních růžků. „Neskutečně nás podržel. Je super ho mít v bráně. Dodával nám sebevědomí,“ chválil Štancl.

Svěřenci Patrika Augusty udrželi nerozhodný stav až do závěrečných sekund, ze kterých vykřesali zázračný postup. „Tohle je můj dětský sen,“ rozplýval se slávistický odchovanec, který po utkání podstoupil snad pět nebo šest rozhovorů i v angličtině nebo švédštině. „Byl bych hloupý, kdybych s novináři nechtěl mluvit. Užívám si to, ale ne zas moc, pořád jsou před námi dva zápasy,“ uvědomoval si.

Semifinále odehraje národní tým ve čtvrtek. „Teď máme aspoň trochu času oslavit postup. Ale nesmíme to přehánět,“ dodal Štancl.