Hlavní obsah

Syn české legendy v dresu soupeře. Cítím se jako stoprocentní Kanaďan, líčí Oliver Bonk

S hokejem začínal v Kopřivnici, jeho otcem je legendární český útočník Radek Bonk, přesto Oliver Bonk reprezentuje na současném mistrovství světa dvacítek Kanadu. Ale není se čemu divit. Narodil se v Ottawě, kde strávil většinu života. „Cítím se jako stoprocentní Kanaďan,“ prozrazuje 18letý obránce.

Foto: Christinne Muschi, ČTK/AP

Oliver Bonk (vlevo), syn bývalého českého útočníka Radka Bonka, reprezentuje na MS do 20 let Kanadu

Článek

Göteborg (od našeho zpravodaje)  Na začátku rozhovoru si vyžádá angličtinu, ale v průběhu několikrát samovolně přeskočí do lámané, ale stále dobře srozumitelné češtiny. „Rozumím všechno, ale už moc nemluvím, takže to trochu odchází,“ usměje se Bonk.

Existuje velká šance, že ve čtvrtfinále narazíte na český tým. Jaké by to pro vás osobně bylo?

Ještě jsem proti české reprezentaci nikdy nenastoupil. Bylo by speciální potkat Adama Židlického, se kterým jsem vyrůstal, protože naši tátové spolu hráli a byli si hodně blízcí. Už když v klubu narazím na české nebo slovenské hráče, je to zábava. Prohodím s nimi pár slov a často jsou v šoku, že mluvím česky. (směje se)

Zvažoval jste někdy, že byste reprezentoval Česko?

Nikdy to nebylo moc na stole, protože i kdybych chtěl, musel bych odehrát aspoň dvě sezony v českých soutěžích. To není moc reálné. Cítím se stoprocentně jako Kanaďan. Navíc když teď můžu reprezentovat na tomhle šampionátu. Mám sice český pas, ale už vypršela jeho platnost. A bylo by moc pracné se vracet jenom kvůli tomu.

Takže Kopřivnici už nenavštěvujete?

Snažím se alespoň jednou ročně, vždycky v létě. Letos to teda kvůli draftu nevyšlo, ale příští rok se do Česka aspoň na chvíli vrátím. Vzpomínky na dětství tam mám moc příjemné. Pamatuju si i na Nový Jičín, kde je studený, ale útulný zimák. Byla zábava tam hrát se všemi kamarády, pořád jsme spolu v kontaktu. A hlavně v Česku mám část rodiny.

Teď si užíváte její velkou podporu v hledišti.

Dorazila i babička s dědou. Je vtipné ho vidět v kanadské čepici, jak nám fandí. On má přitom v Lubině svou farmu, pečlivě se o ni stará a moc ji neopouští, takže je speciální ho tu mít. Během volných dnů mám čas i na rodinu.

Foto: Jiří Tomaškovič

Oliverův otec Radek Bonk dohrával kariéru v Třinci (archivní foto)

Když jste tátovi volal a sděloval jste mu, že jste nominován, prý ho to dojetím rozbrečelo. Je to pravda?

Nebyl to úplně pláč, ale trochu mu slzely oči. Je za mě šťastný.

Dorazil do Švédska také?

Samozřejmě. Dost se mnou diskutuje, řešíme spolu hokej fakt hodně. Zatím je relativně spokojený, vyhráli jsme dva zápasy ze tří. Ale musím samozřejmě makat, protože je na mě hodně přísný. Když jsem byl mladší, byl to takový můj druhý trenér. (přepne do češtiny) Byl na mě dost těžký, ale hodně mi to pomohlo.

Máte nějaké vzpomínky na jeho aktivní kariéru, během níž odehrál téměř tisíc zápasů v NHL?

Jenom si vzpomínám na Třinec, jak vyhráli titul 2011. Pamatuju si, jak jsem byl na ledě. To bylo moc hezký.

Proč jste po něm nezdědil pozici, ale přesunul jste se do obrany?

Když jsem byl mladý, tak jsem začínal v útoku. Ale pak mě dali do obrany, protože… (přepne zpátky do angličtiny) …jsem uměl dobře bruslit pozadu.

I jako bek ale sbíráte za tým London Knights v kanadské juniorce OHL přes bod na zápas.

Jo, daří se nám v přesilovkách, dostávám hodně prostoru na ledě, nechávají mě hrát, v podstatě tvořit hru. Dávají mi dost volnosti směrem dopředu, to mi vyhovuje.

Foto: Christinne Muschi, ČTK/AP

Oliver Bonk gratuluje svému brankáři Mathisu Rousseauovi k vychytané nule proti Lotyšům

V draftu, kde si vás vybrala v prvním kole z 22. pozice Philadelphia, vám hodně pomohl loňský triumf na Hlinka Gretzky Cupu. Jaké to tehdy v Red Deeru bylo?

Byl jsem velmi šťastný. Měli jsme obrovsky skvělý tým. Hlinka Gretzky Cup znamená pro celou Kanadu něco víc. Proto hraju hokej, všichni chceme mít zážitky z takových velkých zápasů.

A teď můžete úspěch zopakovat i o kategorii výš na dvacítkách.

Bereme jenom zlato. To je náš jediný cíl. Myslím, že máme dobrou šanci. Podle některých asi nejsme největší favorité, ale máme ohromně kvalitní tým. Spoustu skvělých hráčů, kteří výborně plní své role.

Šampionátu se můžete účastnit i příští rok. Je velká motivace si zahrát v rodné Ottawě?

To by bylo parádní. Tak snad to letos vyhrajeme a příští rok se budu moct ukázat doma.