Článek
Z třiadvaceti stříbrných hráčů jich tak v sobotu ráno dorazilo po dvacetihodinovém letu domů pouze těchto sedm: Matouš Menšík, Aleš Čech, Petr Hauser, Jakub Kos, Jiří Ticháček, Eduard Šalé a Daniel Král. S nimi se vrátil celý realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem a jeho asistenty Jiřím Kalousem a Markem Židlickým.
„Pro mě je těch silných momentů z turnaje několik. Hned tím prvním byla úvodní výhra nad Kanadou, která mužstvo neskutečně nastartovala. Z paměti mi nikdy nevymizí ani to, jak jsme překlopili semifinále se Švédy a veliký dojem zůstal i z třetí třetiny finále s Kanadou, kdy jsme se až neskutečně vrátili do zápasu, najednou to viselo na vlásku a mohli jsme ještě utrhnout zlato pro sebe," přiznal Rulík, podle nějž se v týmu během šampionátu utvořila úžasná vnitřní chemie.
„Všechno do sebe skvěle zapadlo. Kluci drželi při sobě a zasluhují absolutorium, jak celou dobu pracovali a byli připraveni, hlavně mentálně," uvažoval trenér, podle nějž je jediná cesta, jak udržet takový trend, pilovat hokejové dovednosti v maximální rychlosti.
I když stříbro je výrazný úspěch a ukončilo 18 let trvající medailový půst, tak kouč české dvacítky uvedl, že žádná týmová oslava nebyla. „Silné emoce po finále asi byly určující. Každý za sebe se tak nějak vyrovnával s tím, že jsme nedotáhli poslední zápas k tomu, kam jsme chtěli. Vnímal jsem ten smutek, ale hráčům jsem říkal, ať jsou na sebe pyšní, že odehráli výborný turnaj," mínil Rulík.
Hráčům dochází až postupně, co v Halifaxu dokázali. „Bezprostředně po prohraném prodloužení s Kanadou každý z nás cítil zklamání. Smíšené pocity ve mně pořád zůstávají, ale když jsme si pak s klukama v klidu sedli, tak jsme rádi, že se snažení povedlo dotáhlo až do finále," prohlásil olomoucký útočník Matouš Menšík.
„Je zajímavé, jak moc se proměňují pocity během času, který uplynul od finále. Až tady doma se stříbrem na krku si všichni začínáme uvědomovat, co se nám to vlastně povedlo," připouštěl benjamínek týmu útočník Eduard Šalé, kterému teprve za dva měsíce bude osmnáct.
„Všem nám pomohlo se z toho vyspat. Ráno už asi každému začalo docházet, že jde o parádní úspěch. Bylo nás celkem šestnáct, kdo měl zkušenost ze sprnového odloženého šampionátu, a ty jsme přetavily na té cestě do finále," uvažoval kladenský obránce Jiří Ticháček.