Článek
Jak se na turnaj těšíte?
Po tom loňském úspěchu ještě víc. Všichni jsme nabuzení a chceme vybojovat minimálně stejný výsledek. Z týmu je cítit, že všichni touží po podobném úspěchu, a jdou si za ním. Dobře se připravujeme, jsme na dobré cestě.
Na úvod vyzvete Švýcarsko, poté vás čeká Kazachstán, Slovensko a Švédsko. Co říkáte na složení skupiny?
Na první pohled možná nevypadá tak silně, ale podle mě je stejně našlapaná jako ta druhá. Rozhodně nic nepodceníme, chceme postoupit do čtvrtfinále i semifinále z nejvyšších pozic.
Česko tři medaile v řadě na juniorském šampionátu nezískalo ani v dobách své největší slávy. Jak velká je motivace to změnit?
Obrovská. Všichni víme, že by se podařila velká věc. Nebojím se, že nás to sváže. Náš tým má velkou sílu, můžeme porazit kvalitní týmy a těžké zápasy urvat týmovostí. Vytvořilo se silné jádro, držíme pospolu. Každý přijel s nějakou rolí, kterou si drží.
Vy byste měl mít roli defenzivní opory a jednoho z lídrů. Jak vám tahle pozice vyhovuje?
Vždycky jsem se na ni těšil. Roli lídra mám v sobě. Na farmě v Ontariu jsem ji teď pochopitelně musel upozadit, o to větší touhu mám teď ukázat, že zvládnu být správným tahounem na ledě i mimo něj.
Český hokejista Jakub Dvořák na přípravném kempu reprezentace do 20 let.
Co s vámi dělá fakt, že vás čeká poslední mládežnická akce v kariéře?
Samozřejmě je to trochu emotivní. Poslední roky jsem si zvykl jezdit na juniorské turnaje. Zároveň na takovou akci čekám celý život. Byla to dlouhá cesta. Myslím, že budu mluvit za všechny ze svého ročníku, chceme tomu na závěr dát hezkou třešničku na dort.
Účastníte se prvního šampionátu dvacítek, teoreticky to mohl být už třetí. Před dvěma roky jste o něj přišel kvůli zranění, loni jste se z osobních důvodů omluvil. Nemrzelo vás to zpětně?
Už se k tomu nechci nijak vracet. Je to za mnou. Teď mám před sebou jiný úkol, a to je uspět na aktuálním mistrovství.
Rozumím, ale přece jen liberecký kouč Filip Pešán před rokem hovořil o hrozícím vyhoření. Cítil jste, že si potřebujete dát od hokeje chvilku pauzu?
My hráči podstupujeme ohromnou zátěž, kterou si ani spousta lidí neuvědomuje. Takže bych řekl, že není nic nenormálního, že se něco takového může stát. Ale jak říkám, víc se k tomu vracet nechci.
Pomohla vám poté změna prostředí a odchod do celku Swift Current Broncos v kanadské juniorce?
Rozhodně to byl správný krok. Po hokejové stránce mi dal další motivaci, protože tenhle styl hokeje se blíží tomu, čeho chceme všichni dosáhnout, tedy NHL. Navíc tam rozhodně není takový tlak jako v extralize, protože se nesestupuje. Ale musím říct, že celkově mi víc vyhovuje seniorský hokej. Každá zkušenost mezi dospělými je do budoucna jen výhodou.
Adam Jiříček už se připojil k české dvacítce před MS. Video: Český hokej
Od aktuální sezony jste se už dokonce přesunul do Ontaria na farmu Los Angeles, které vás loni ve druhém kole draftovalo.
Upřímně jsem to nečekal. Ale tréninkový kemp Kings se mi povedl nad očekávání a vybojoval jsem si místo v Ontariu. Jsem za to nesmírně rád. AHL je druhá nejlepší zámořská soutěž, možná i druhá nejlepší na světě. Těžko se to srovnává třeba s extraligou, jsou to úplně jiné ligy. I když myslím, že extraliga je aktuálně možná nejlepší soutěž v Evropě.
Celou dosavadní kariéru jste strávil v rodném Liberci, jaké najednou bylo se přestěhovat do zámoří?
Byl to trochu skok. Ale měl jsem velké štěstí na lokalitu. Bydlíme s přítelkyní přímo v Los Angeles, což je dost fajn. A hlavně mi pomáhá, že tu nejsem sám a mám se o koho opřít.
Jak vás žene dopředu, že můžete být součástí tak hvězdné organizace jako Kings?
Je to velká motivace. Super, že máme tréninkovou halu spojenou s A-týmem, takže jsme s elitními hráči pořád v kontaktu a máme je na očích. Sledujeme jejich tréninky, to mě dost posouvá a ukazuje mi to cestu, jakou bych chtěl jít. Chodíme se dívat i na zápasy, to je velký zážitek.
Takže vás asi tolik nevytrhlo, když jste se v neděli byli s reprezentací podívat v Torontu na utkání s Buffalem, v jehož dresu se ukázal i loňský kapitán dvacítky Jiří Kulich.
Na druhou stranu koukat na dobrého kamaráda, se kterým jsem si taky mohl zahrát, bylo moc fajn. Je super vidět ho na té nejvyšší úrovni. Zvládá to výborně a myslím, že mu dost pomohly i mládežnické turnaje. Tak snad co nejvíc z nás půjde v jeho stopách.
