Článek
Antoš, který šampionát pozorně sledoval v roli televizního komentátora, je přesvědčený o tom, že důležitá byla výborná technická vybavenost českých beků. „Ale hlavní bylo, když před tím rokem a půl valná většina beků šla za moře s tím, že chtějí hrát světový hokej. Tady by ho prostě nehráli. Nebudeme si namlouvat, že kdyby těch jedenáct hráčů, co bylo draftovaných a teď hráli za mořem, tak kdyby zůstali doma, tak že by hráli takhle rychlý hokej. To by nehráli," pojmenovává Antoš realitu.
Když se podívá na složení obrany české dvacítky a chtěl by jmenovat opory týmu, mohl by jmenovat vlastně všechny hráče. „Ale progres Davida Špačka za ten rok a půl je fenomenální," říká s obdivem. A neváhá vypálit další jméno, které na Antoše udělalo velký dojem.
Jde o Aleše Čecha, kterého vedl ve Slavii. Už tam s ním byl spokojený, jenže mladý bek se stejně rozhodl zkusit zahraniční štaci, aby se herně posunul. Zamířil do Finska. „Hrál tam sedmého beka. Zkusil to, probil se tam. Pro mě je to obrovské překvapení, jak hrál, jak byl v klidu, jak všechno zvládl," přiznává Antoš.
Podíl na skvěle fungujícím defenzivním soukolí připisuje nejen letnímu šampionátu a s ním spojené vyladěné souhře. „Trenéři reagovali dobře, když většinou drželi pohromadě dvojice, tedy Ticháčka s Jiříčkem, Špačka se Svozilem a Moravce s Hamarou," všímá si expert. „Ti kluci mají dobrý technický základ a šli do konkurenční ligy, kde se opravdu zlepšili. Viděli tam, že hra vypadá jinak. Technicky to umějí, přizpůsobili se rychlostí a nebalí se hrát s pukem" shrnuje dojmy ze hry beků Antoš.
Novinář Martin Kézr vyzdvihuje i vliv kouče Marka Židlického. Toho si ostatně pochvaloval i současný šéf českého hokeje Alois Hadamczik, když vedl reprezentační osmnáctku. „Měl na obránce velký vliv. Nebáli se hrát s pukem, to bylo klíčové. Uměli udržet puk ve chvíli, kdy jsme potřebovali vystřídat," upozorňuje šéf sportovní redakce Práva. „Když se obránci nebudou bát hrát a nebudou peskováni za to, že občas udělají nějakou chybu, tak věřím, že nám další dobří obránci budou vyrůstat," přesvědčuje.
Vidí experti v českých obráncích perspektivu směrem k NHL? Potenciál je podle Antoše i Kézra obrovský. „Ale jsou tam nešťastné situace. Dva kluci útočníci - Brabenec a Šapovaliv - jsou z Vegas. Dostat současně dva hráče jednoho ročníku do týmu je složité," nemaluje si budoucnost úplně v růžových barvách Antoš. „A pak jsou dva obránci Jiříček a Svozil v Columbusu," dodává expert s tím, že velký progres udělal David Špaček. Jen mu prý neuškodí, když ještě rok bude hrát někde jinde. „Ale je vidět, jak moc šel nahoru."
Menší výška naopak limituje dalšího z beků Ticháčka. Antoš je přesvědčený o tom, že Kanada chce vidět v NHL obrovité beky. „Bez ohledu na to z něj může být obránce pro národní tým. Je vždycky dobře, když bude velký výběr. Jen je to o odvaze ho do sestavy dát."
Ostatně ani výborně hrající Jiříček nemá místo jisté, třeba v seniorském národním týmu. „Diváci, co sledovali seniorský šampionát, si všimli, že někdy dělá chyby, tak ho trenér Kari Jalonen na důležité zápasy nepostavil," říká Antoš s tím, že každý z beků ještě musí dorůst, aby měl na ty nejlepší. „V NHL jsou za to placení hráči i trenéři, aby to viděli a dokázali rozeznat, kdy na to ten kluk má, nebo ještě nemá. Uvidíme tedy, kolik kluci dostanou prostoru a jak budou hrát."