Článek
"Ty pocity jsou samozřejmě nepříjemné. Jsou to pocity úzkosti, pocity v letošní sezoně nedodělané práce," řekl Mlejnek v on-line rozhovoru s novináři.
Při příletu si možnost podobného konce turnaje vůbec nepřipouštěl. "Abych řekl pravdu, tak když jsme sem letěli, tak jsem si říkal, že se mistrovství světa určitě dohraje. Navíc, když se dohrál minulý šampionát a všichni účastníci toho letošního museli být naočkovaní. Říkal jsem si, že svět se naučil žít s covidem, že svět se naočkoval... Teď jsou ty pocity samozřejmě diametrálně odlišné od těch, které jsem měl na letišti 15. prosince," připomněl Mlejnek.
Ukončením turnaje vyvrcholil špatný den, který se svými svěřenci prožil. Vše začalo kontumací zápasu s Finskem. "V půl deváté jsme měli mít snídani, ráno v sedm mi volal manažer týmu Ota Černý, že bohužel máme pozitivní případ v týmu. Na základně toho byli hráči informovaní, že musíme zůstat v pokojích v karanténě. S tím, že jsme dostali jídlo za dveře, což za ty poslední dva roky už známe," popsal Mlejnek.
"Na jedenáctou jsme přes Zoom svolali mítink s hráči a popsali jsme jim, jaká je situace a že se čeká na výsledek testování, které proběhlo kolem desáté hodiny. S tím, že ihned zítra ráno proběhne další testování a pokud bychom prošli v pořádku, tak bychom nastoupili do zápasu proti Rakušanům, byť bylo ve hře třeba i posunutí toho zápasu o několik hodin," doplnil Mlejnek.
Nejmenovaný člen týmu s pozitivním testem je navíc podle jeho slov zcela bez příznaků. "Ty pocity z kontumace zápasu (s Finy) samozřejmě nebyly dobré. Na zápas jsme se těšili a stejně tak jsme se těšili i na soupeře, s nímž jsme v sezoně hráli solidní utkání." Pozornost se pak plně upřela na Rakousko. "Připravovali jsme se na to a těšili se na zápas, i když bychom nastoupili přímo z pokoje. Věřili jsme, že to dobře dopadne. Ale tohle je jedna dlouhá nekonečná frustrace," ulevil si Mlejnek.
Tým nyní musí dodržet karanténu a vyčkat dalších pokynů. "Velmi krátce jsme řekli klukům o zrušení turnaje, a to včetně dalších organizačních věcí, že zkrátka minimálně do zítřejších dopoledních hodin musíme zůstat na pokoji, než budou výsledky testů. A pak poslouchat, co se bude z pohledu organizace dít dál," uvedl Mlejnek.
Smutno mu bylo ještě o to více za ty hráče ze svého týmu, pro něž šlo o poslední možnost si juniorský šampionát zahrát. "Pro kluky ročníku 2002 to musí být ohromně frustrující, neboť mistrovství světa mělo být vyvrcholením jejich kariér v mládežnických kategoriích. Jen doufám, že ročník 2003 už nic takového nepotká," přál si Mlejnek.
"Přiznám se, že hned po tom mítinku jsem volal jednotlivě klukům, s nimiž jsem měl možnost být dvě sezony, za což jsem vděčný. Jako prvnímu jsem volal Honzovi Myšákovi, pak Michaelu Krutilovi, Pavlovi Novákovi, Michalu Gutovi, Honzovi Bednářovi, nakonec jsem si nechal Standu Svozila, protože je z té skupiny ještě ročníkem, který může zasáhnout do šampionátu v příští sezoně. Ti kluci za ty dvě sezony odpracovali opravdu to, co mohli. S dalšími se spojím později, nebo pak osobně, až si budeme balit věci v kabině."
Objevily se různé informace o tom, že hotel v Red Deeru, kde se hrála skupina B, měl k dokonale fungující 'bublině' daleko. "U nás v Edmontonu na hotelu jsem si žádné svatby nevšiml...," narážel Mlejnek na spekulace, které také zazněly.
"A mohu říct, že náš tým tady v Edmontonu určitě dodržoval přesně to, co jsme dodržovat měli. Tedy trasa hotel, autobus, aréna. Že ta kritéria a přísnost nebyly tak velké jako loni, to je samozřejmě jasné. Loni bylo kolem hotelu pletivo a do hotelu opravdu nikoho nepustili. Mohu ale říct, že naše patro bylo vyhrazené jen pro nás. A stejně to měli i Rakušani," přiblížil Mlejnek.
Ke zprávám o možnosti dohrát šampionát v létě je velmi skeptický. "Zaznamenal jsem jen jednu takovou kusou informaci, že by takto turnaj mohl proběhnout, ale to byla tahle jediná holá věta. Skrývá se za tím velká spousta otazníků. Jsem však v tomto ohledu i s ohledem na nabité kalendáře pesimista," nezastíral Mlejnek.
