Článek
Debakly od Švédů (1:7) a Američanů (0:7) sice jeho svěřenci proložili senzační výhrou nad Rusy (2:0), jenže herní výkyvy týmu i tendence k jeho rozklížení při nepříznivém vývoji utkání nedávají moc důvodů k optimismu pro výhled, jak česká dvacítka na šampionátu dopadne.
Přitom ještě zůstává ve hře o třetí místo ve skupině, což by jí dalo naději vyhnout se ve čtvrtfinále domácí Kanadě. K tomu by bylo ale potřeba, aby Švédové porazili Rusko v základní hrací době a potom sami ztratili alespoň bod s USA. Jenže Mlejnkovi svěřenci se zatím musí starat hlavně o sebe a o to, co můžou sami ovlivnit.
Jistota českého postupu do vyřazovacích bojů přijde až o silvestrovském poledni místního času. Tedy pokud mladíci nevyjdou bodově naprázdno s Rakouskem, které se vrátilo do elitního šampionátu dvacítek po jedenácti letech. „V těžké skupině jsme první tři zápasy rozhodně nebyli favoritem, což proti Rakušanům bude jiné, takže musíme dokázat tvořit hru a prosadit se gólově. Nevidím ale žádnou odlišnost v tom, že potřebujeme bodovat. O to se snažíme pokaždé," mínil Mlejnek.
Podobně jako po nadílce od Švédska kouč i po výprasku s USA litoval, že se jeho svěřenci v závěru nepoprali o lepší výsledek. „Troufnu si přitom říct, že do půlky úterního utkání nebyl žádný rozdíl oproti vydařenému zápasu s Rusy. Měli jsme i pár dobrých protiútoků, které jsme bohužel nevyužili. Za mě byla klíčová druhá branka v naší síti, která padla při hře čtyři na čtyři. Na ledě najednou bylo víc prostoru, což soupeři svědčilo a kluci se při bránění nedokázali srovnat do správných pozic," hodnotil Mlejnek.
Od té chvíle Američané jednoznačně převzali režii duelu do svých rukou. „Když jsme chtěli změnit hru a jít do větší aktivity, naši hru zase provázela řada vyloučení, což Američané nemilosrdně trestali. Většinou každý faul pramení z toho, že soupeř má lepší pohyb. Tak tomu bylo i v tomto případě," připustil kouč, jenž středeční den volna využije k tomu, aby vyladil sestavu na Rakušany a pokusil se ustálit výkonnost celku do stabilní podoby.