Článek
Devatenáctiletý útočník Petrohradu, který v této sezoně ale ještě nezasáhl do KHL, se v přesilovce postaral o rychlou odpověď na švédské vedení už ze 16. sekundy. „Zápas byl od začátku hodně bláznivý, ale já cítil, že co mě chybělo v předchozích dnech, dneska v sobě mám," usmál se Morozov, jenž pak i rozhodl prodloužení, které se hrálo tři na tři a mohlo trvat až deset minut.
Uplynuly z nastavení jen 204 vteřiny, když se ruský hokejový rychlík ukázkově prohnal kolem obránce Sandina a ještě dostal puk za Anefeltova záda. „Svědčilo nám, že na ledě bylo víc prostoru. Ještě nikdy v životě mě nezalila taková vlna emocí jako po té rozhodující brance. Kluci na mě naskákali tak rychle, až jsem se bál, že mě umačkají," usmíval se ruský hrdina. „Na ramenou mě ale v šatně nenosili, jsou tam lepší hráči než já a hlavně, ještě máme všichni před sebou nedělní dřinu," myslel už na finále.
Rusové sice přišli o vedení 3:1, ale ani třígólový obrat Švédů je nevykolejil. „Věděli jsme, že se už nechceme přizpůsobovat stylu soupeře, chtěli jsme hrát svůj vlastní hokej. Snažili jsme být agresivnější i pozornější před brankou," prohlásil Morozov a s nadhledem bral skutečnost, že ve třetím ze šesti utkání na šampionátu sborná střídala gólmana.
„Jsme tu přece jako tým a ať stojí v brance Askarov nebo Miftachov, tak jim věříme. Když jsme čtyři góly dostali, bylo nám jasné, že pro postup jich musíme dát alespoň pět," tvrdil.