Článek
Od bronzu z roku 2015 nikdy nebyli mladí čeští hokejisté tak blízko, aby čekání na cenný kov ukončili. Až letos, jenže i tak medaile visela pořádně vysoko a jak bylo patrné z duelu o bronz, Češi – a to platí napříč kategoriemi – se trápí v zakončení a střelbě. Až příliš mnoho ran šlo doprostřed branky, gólman je viděl a daly se zařadit do kategorie nepřekvapivých.
A právě v tom musí český hokej výrazně přidat.
I tak kouč Radim Rulík po návratu ze zámoří říkal: Dělali jsme, co jsme mohli, ale na Kanadu jsme v semifinále neměli. Následoval zápas o třetí místo se Švédy, který mohl dopadnout i jinak, kdybychom nedostali gól na 2:1 po buly. Nebyli jsme horším týmem. Potom to bolí, ale taková je realita. Pro nás je strašně důležité, že jsme se těm týmům vyrovnali a nehráli jen jako tým, co jezdí pouze v obranném pásmu a pomalu se nedostane ze třetiny."
A pokračoval: "Byli jsme vyrovnaným soupeřem, hraje se to ale na góly a těch jsme dali méně než Švédové, kteří hráli skvěle do defenzivy. Ale náš výkon byl výborný. Je škoda, že se nám to nepodařilo, šlo tam jen o detaily. Švédové mají vyspělé mužstvo, ale určitě jsme mohli při troše štěstí udělat ještě větší úspěch. Myslím si však, že od našeho mladého týmu nebyly ty výkony vůbec špatné."
Právě skutečnost, že hned 19 hráčů se může představit i na příštím šampionátu, který se koná už v tradičním vánočním termínu, považují redaktoři Sport.cz v podcastu Za mantinelem za největší pozitivum českého výběru. Kouč hráče poznal, ví, co od nich může očekávat, byť to ještě neznamená, že mají automatickou nominaci na prosincový šampionát. Právě v juniorském věku se aktuální forma totiž často mění a ovlivňuje ji několik faktorů.
Teď je ale před českým hokejem další světové mistrovství. V pátek čeká ženy vstup do turnaje proti Maďarsku. Jaké mají šance? I to uslyšíte v podcastu Za mantinelem.
